Akční adventura Nocturne zaujala ve své době především velice kvalitním audiovizuálním zpracováním - zejména tedy hrou světla a stínu - a mrazivou hororovou atmosférou. Děj se odehrává na přelomu dvacátých a třicátých let 20.století. Hlavním hrdinou všech čtyř vzájemně nezávislých částí (lze je hrát v libovolném pořadí), do kterých je hra rozdělena, je Stranger, tajemný agent organizace Spookhouse zabývající se nadpřirozenými silami.
Herní děj je sledován z perspektivy třetí osoby (ovládání obstarává klávesnice a myš), přičemž kamera je pevně umístěná a zabírá tak předdefinované úhly scény, po níž se Stranger, ale i další postavy - ať už přátelské či nepřátelské povahy - pohybují.
Na kladně přijatou Nocturne později Terminal Reality volně navázali první hrou Blair Witch Project série (engine byl použit pro celou trilogii), která si však u kritiků vysloužila velmi rozporuplné reakce.
Odkaz 07.09.2008 00:29
Nocturne má úžasnou atmosféru; je to přesně ten typ hororu, jaký mám rád. Černobílý, romantický, studený až mrazivý.
Jenže, atmosféra žel zdaleka není všechno. Hratelnost je neuvěřitelně příšerná; náplň hry se sestává - tedy kam až jsem se dohrál... pravda, ne až tak daleko - snad pouze z procházení jednotlivých lokací (víceméně lineárních; není moc kde se ztratit) a likvidace nepřátel. A právě ona akční složka měla za následek, že jsem s hrou poměrně rychle praštil (ačkoli jsem ji zkoušel rozehrát vícekrát). Poměrně atypické ovládání - klávesnice (+ případně myš) jako v běžných TPS, ovšem s pevně umístěnou kamerou - se dá přežít jen do té doby, než se na vaši nebohou postavu (nejlépe otočenou směrem k vám) stojící někde daleko v rohu obrazovky sesype kupa nepřátel.
Pak totiž nastává peklo; jediné, co vydíte, je masa nepřátel spolehlivě zakrývající každý kousek Strangera, který by vám mohl napovědět, kterým směrem je asi tak natočený či na koho - a jestli vůbec - míří. Autoaim tu tedy sice je, moc však situaci nezachraňuje (nicméně bez něj musí být hra snad naprosto nehratelná). Takže jen držíte tlačítko střelby, doufáte, že snad na někoho míříte a bezmocně sledujete, kterak vám ubývají HP. Vskutku hororový zážitek.
Jenže, atmosféra žel zdaleka není všechno. Hratelnost je neuvěřitelně příšerná; náplň hry se sestává - tedy kam až jsem se dohrál... pravda, ne až tak daleko - snad pouze z procházení jednotlivých lokací (víceméně lineárních; není moc kde se ztratit) a likvidace nepřátel. A právě ona akční složka měla za následek, že jsem s hrou poměrně rychle praštil (ačkoli jsem ji zkoušel rozehrát vícekrát). Poměrně atypické ovládání - klávesnice (+ případně myš) jako v běžných TPS, ovšem s pevně umístěnou kamerou - se dá přežít jen do té doby, než se na vaši nebohou postavu (nejlépe otočenou směrem k vám) stojící někde daleko v rohu obrazovky sesype kupa nepřátel.
Pak totiž nastává peklo; jediné, co vydíte, je masa nepřátel spolehlivě zakrývající každý kousek Strangera, který by vám mohl napovědět, kterým směrem je asi tak natočený či na koho - a jestli vůbec - míří. Autoaim tu tedy sice je, moc však situaci nezachraňuje (nicméně bez něj musí být hra snad naprosto nehratelná). Takže jen držíte tlačítko střelby, doufáte, že snad na někoho míříte a bezmocně sledujete, kterak vám ubývají HP. Vskutku hororový zážitek.
TheRadioActi…
idrol
Jesisem
Hitman_47
hdriver