Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diablo II: Lord of Destruction

21.06.2001
86
529 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ano

Diablo II: Lord of Destruction je prvním a jediným datadiskem pro Diablo II. Poté, co hrdina v základní hře zabil Mephista a Diabla a zničil jejich kameny duše, objevuje se na scéně Baal. Ten navštěvuje Maria, který putoval s Diablem, v sanatoriu - Mariova duše je po hrůzných zážitcích silně nakažena. Právě Marius má poslední kámen duše a Baal si ho také krutě vezme zpět. Datadisk se odehrává na severu mezi hrdými Barbary, jejichž město Harrogath je právě obklíčeno Baalovou armádou. Nedaleko je posvátná hora Arreat, ve které je uložen Worldstone, kámen obsahující esenci celého světa. Pomocí Worldstonu chce Baal otevřít brány do pekel a zničit celý svět.

Datadisk přidává pátý akt odehrávající se na severu, navštívíme tak zamrzlé tundry, ledové jeskyně i samotný Arreat. Na hráče čeká šest nových questů, nové předměty - klenoty, talismany, mnoho nových unikátních zbraní, zbrojí a setových sad, class-specific předměty, éterické předměty a hlavně runy. Těch je 33, každá má jiné vlastnosti a také má vlastní level. Tu nejzákladnější runu, El, lze například použít na 11. levelu, tu nejvzácnější (Zod) až na 69. levelu. Runy lze vkládat do zbraní či zbroje a pokud vložíme správnou kombinaci run, vznikne runové slovo - předmět tak získá další vlastnosti.

Dále datadisk přidává také dvě nové hratelné postavy. Druid se může přeměnit v medvěda či vlkodlaka, vyvolat vlky či grizzlyho nebo sesílat elementální kouzla. Vražedkyně (Assassin) umí jako jediná používat zbraně jménem Claws, pokládat pasti a používat různé stínové disciplíny. Další novinkou je schopnost žoldáků následovat hrdinu do všech aktů, můžete ho také vybavit zbrojí, helmou a zbraní, popřípadě štítem. Datadisk rozšiřuje truhlu, ta je teď dvakrát větší, a přidává další dva sloty pro zbraň a štít. Lze také nastavit vyšší rozlišení, a to 800x600.

I když vyšlo Diablo II na začátku tisíciletí, je hráčská komunita stále silná a Blizzard se také náležitě o svou hru stará - stále vycházejí nové patche, které přidávají nové předměty, runová slova a opravují chyby. Milníkem se stal patch 1.10, který poprvé obsahoval synergie (zvýšením jednoho skillu se zvyšují bonusy u jiného/jiných), patch 1.13 přidává do hry poprvé Respec (přerozdělení bodů vlastností i dovedností).


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Diablo II LoD - první a s velkou pravděpodobností i jediná hra, se kterou jsem strávila více než 12 let mého hráčského života. Byly pauzy, někdy menší, někdy větší, ale opakovaně jsem se k této hře vracela a prošla si s ní mnoho. Menší varování: komentář může přetékat nostalgií, historií a snad i patosem. A asi to bude delší.

Jak kdyby to bylo včera, co jsem jela na základní škole se spolužákem a zároveň kamarádem autobusem na plavání a on mi začal vyprávět o nějakém Diablu. A že si ho musíme zahrát, až u něho budu na návštěvě. Vyzkoušeli, zahráli, bavilo. Když se objevil o něco později druhý díl, resp. jeho demo s barbarem, byla jsem ještě nadšenější. Hned jsem si hru sehnala a postupně se dostávala do tajů hry. A že to trvalo. Je zajímavé zpětně vidět, jak jsem hru zpočátku chápala, jako nezasvěcený člověk = skilly dle efektu a výbava dle vzhledu.

S příchodem internetu jsem začala chápat, že hra je o něco komplexnější, než jsem si myslela. Najednou byly buildy, synergie, breakpoints, CB, DS, FRW, ITD, IBS, OW, prefixy, afixy, šance na dropnutí předmětu, area level, item level, monster level a mohla bych pokračovat ještě dále. Hra získala jinou úroveň a já hltala anglické články o všech možných mechanismech, skillech a postavách.

A objevila jsem jiné online hraní než pouhé propojení dvou počítačů vedle sebe. Přišly realmy. Protože jsem neměla originální hru (zatím), začala jsem hrát na neoficiálních realmech. První byl Gwod 2, německý realm, kde jsem lidem tak moc nerozuměla, ale brzy jsem pochytila ony zkratky, které vyskakovaly v chatu na obrazovce. A zažila první PK, BH, rush, pls N help, cow a trade. Po jeho ukončení působení jsem se přesunula společně s dalšími na československý realm Antik. A to byly nejlepší multiplayerové časy (s trapností teda vzpomínám, jak jsem dlouho nechápala, proč pořád mluví v chatu o nějakých kočkách = kocka = kostka :D). Začínala jsem být v Diablu lepší, znala silné buildy, věděla, kde hledat jaký předmět a pomáhala nováčkům. Vzpomínám, jak jsem vyjeveně hleděla na barbara tehdejšího admina, který měl v ruce sekyru s runovým slovem Doom, což mu dodávalo mrazivou auru. Vždyť ten člověk musel dropnout Cham! Na 1.10! Ovšem nic netrvalo věčně a i tento realm skončil. Na chvíli jsem zkusila i oficiální realm, ale to bylo v době, kdy i on už nebyl tak moc obsazený hráči a měl svá zlatá léta za sebou.

Pak byly sice nějaké pokusy o další realmy, ale už to nebylo ono. A já se přesunula do singleplayeru a začala objevovat zcela novou stránku hraní Diabla. Hardcore. Můj první Guardian byl všemi "nenáviděný" druid, ale jakou já měla radost. A přišly další postavy a další. Smrtí bylo hodně, ale jen mě to učilo číst hru a dávat si pozor na určité smrtící skupinky bossů (extra fast, Might aura a ještě něco). Účastnila se turnajů na jednom fóru, nejčastěji šlo o Magic Find turnaje. I na to mám krásné vzpomínky. A začala zkoušet netradiční buildy, kterým by byly jiným pro smích, ale ono to fungovalo. Jen to teda chtělo kotel trpělivosti.

Ovšem pak jsem začala objevovat ty hry, na které jsem za celé období hraní Diabla moc nemyslela a ani je nezkusila. A najednou mi přišlo Diablo strašně staré a nudné. A hlavně pořád dokola. Nedokážu si představit, že bych se k němu někdy měla zase vrátit. Mám pocit, že své jsem si tam odehrála, a tak mi zůstávají jen vzpomínky na pěkná léta strávená s Diablem.
+38
  • PC 100
Nemá cenu se zde opakovat ve slovech a větách, které jsem již použil v původním D 2.

Datadisk, který vypiloval základní Diablo 2 k dokonalosti. Navýšení rozlišení na 800 x 600 (stále pravda málo, ale já hrál v okně a byl spokojen) , nové postavy, nová lokace a u mě začátek hraní hry online a jestliže jsem říkal u Diabla 2 o herním maratonu, zde to bylo ještě o kus intenzivnější a delší.

Právě s příchodem datadisku jsem nejprve hrál single, kdy jsem si postupně procházel hru (většinou na obtížnost normal a nightmare) za všechny dostupné postavičky, postupně po nějakém tom odehraném roku nastal přechod na online hraní.

Miliony kliků myši, statisíce zabitých monster, desetitisíce posbíraných předmětů, tisíce Baal-runů, stovky propařených dnů, desítky vyměněných myší a pouze jedna hra - D2 LOD :)

Nu a nezbývá, než se těšit na pokračování a doufat, že bude minimálně tak dobré jako 2.díl

Pro: (znovu)hratelnost, návykovost, prostě asi všechno až na ...

Proti: ... možná až přílišnou návykovost, která může ohrozit vaše zdraví

+37
  • PC 90
Pokaždé, když slyším slovo "datadisk" v jakékoliv souvislosti, okamžitě se mi jako první vybaví Lord of Destruction. Diablo II bylo již samo o sobě skvělou hrou, ale právě tento přídavek mu dodal nesmrtelnost, stal se vlastně jeho součástí, ale přitom ho zároveň nezastínil. Dnes si již nedokáži představit nikoho, kdo by rozehrál původní hru samostatně. Myslím si, že nepřeháním.
Tvůrci nám zde přidali jeden dlouhý barbarský akt přibližně o rozloze toho třetího v základní hře, počet questů zůstal na číslici šest, přičemž ten předposlední je velmi specifický, a to konkrétně v nemožnosti vrátit se v průběhu jeho plnění portálem zpět do města. Musíte to zkrátka vybojovat na jeden zátah. Proč ne, vítané zpestření. Jinak se jedná samozřejmě vesměs o úkoly typu "jdi tam a zabij toho", ale o tom přece celé Diablo je..
Zlepšováků je zde opravdu mnoho, od upraveného rozlišení obrazovky, přes dvě zcela nové hratelné postavy, runy, rozšířenou truhlici, nová monstra, vybavení spolubojovníků a tak dále. Rád bych lehce okomentoval právě ty nově přidané charaktery. První je Druid, borec s kožešinkou kolem krku, který umí kouzlit jako Čarodějka a zároveň vyvolávat různé roztodivné společníky jako Nekromancer. S ním jsem celou hru za poslední dvě desítky let, které průběžně tuto RPG mlátičku hraji, dokončil jen dvakrát. Tento pán mě prostě nějak nebaví. Zato na druhou stranu Vražedkyně, to je jiná káva. Obecně má druhá nejoblíbenější postava po Paladinovi. Většinou jsem si po celou dobu vystačil jen s maximálně vylepšeným základním kopem, nějakou tou pastičkou a v pozdější fázi jsem si přidal ještě stínového společníka. Aby mi nebylo samotnému smutno.
Nájemní společníci dostali možnost nosit výzbroj a zbraň, tímto tedy hru zase o něco ulehčili. Původní lučištnicí se nemá cenu zabývat, voják z druhého aktu je asi tím nejlepším, co vám hra v tomto směru může nabídnout, kouzelník z aktu třetího je dobrý leda tak na občasné zmrazení nepřátel, kteří se na vás mohou vyrojit ve velkém chumlu. Nový barbar je správný bijec, kvalit vojáka ale dle mého názoru nedosahuje.
Celkově Pánovi destrukce nemám moc co vytknout, jediná věc, která mě doopravdy vytáčela a dodnes vlastně vytáčí do běla jsou Demon Impové a jejich různé variace, nepřátelské jednotky, které útočí na dálku a přitom se teleportují. A vy se za nimi musíte neustále honit znovu a znovu..

Pro: vše nové, co datadisk přináší, kromě..

Proti: ..Demon Impů

+33
  • PC 95
Na první pohled se může zdát, že tento přídavek k původní hře nepřináší mnoho nového, dvě nové postavy a jeden level. Avšak, ti kteří tento datadisk hráli a přenesli si svou postavu z Diabla 2 ví, že opak je pravdou. Nejen, že zachovává skvělou hratelnost a atmosféru této pekelné rpg rubanice, ale jak už bylo řečeno dvě herní postavy Assassinku a Druida, nový level s novým finálním bossem Baalem (posledního z trojice ďábelských bratří) a tudíž i zakončení příběhu, nějaké ty nové předměty a monstra, ale hlavně runy a runová slova, které ve spojení s Horadric Cube vytváří neskutečné kombinace zbraní a brnění.

Grafická stránka hry prodělala také svoje obrození v podobě rozlišení vyššího 800x600 a k již tak skvělým renderovaným filmečkům přibyl zcela nový v závěrečném aktu. Po stránce ozvučení vše zůstalo při starém a pří hraní se výborně poslouchá, stejně tak hratelnost, ale i drobné chybky z Diabla 2, které byly postupně opravovány novými patchy.

Díky obrovské fanouškovské základně se toto hack and slash rpg stále hraje a netrpělivě se vyhlíží jeho nástupce Diablo III.

Pro: akt 5, Baal, runy, rozlišení, mnoho předmětů

Proti: snad jen, ještě víc předmětů:-)

+32
  • PC 90
Necelý rok po vydání druhého dílu spatřilo světlo světa i jeho jediné rozšíření. Hlavním lákadlem jsou především dvě nové postavy a celý pátý akt. Já si vzpomínám, že jsem si hru poprvé zahrál za paladina, se kterým jsem původní hru nějaký čas předtím dohrál. Užil jsem si tak úvodní video sekvenci pátého aktu, která si drží kvalitu těch z původní hry a následně jsem se mohl rovnou vrhnout na pátý akt. 

Design pátého aktů mě hodně zaujal a dodnes je mým druhým nejoblíbenějším hned po tom prvním. Přijde mi, že ty první venkovní oblasti jsou o něco delší, než v původních aktech. Dobrým prvkem je pak probíjení se přes věže a útoky katapultů. Design monster mi taky přijde fajn, i když ty sebevražedné potvory mě pěkně štvaly. Divné ale bylo to, že na obtížnosti Nightmare či Hell se zde objevují monstra z předchozích aktů. Často tak nesedí jejich koexistence mezi sebou, či s prostředím. Např. střílecí věže nebo Siege bestie jsou bez Demon Impů vlastně k ničemu, stejně tak nedává smysl, když místo Frozen Horrors obývají ledové jeskyně skřeti, apod.

Z nových povolání mě zaujala především hra za assassinku a její drapáky a kopy. Druid a jeho povolávání zvířat mi přišel podobný jako mnou nepříliš oblíbený necromancer, tak jsem se u něj specializoval spíše na proměny. Ale i tak se v žebříčku mých oblíbených charakterů moc vysoko nedostal.

Co se týče dalších změn, určitě jsem tehdy uvítal zvýšení rozlišení, takže bylo vidět o něco více z herní plochy. Specifické zbraně pro povolání zase o něco zvýšily rozmanitost hraní, i když mě se pak vždycky stávalo, že jsem jak na potvoru často nacházel ty pro jiná povolání. Také potěšila možnost přepínat dvě sady zbraní či možnost dávat najímaným společníkům zbraně a zbroj a také je léčit. O ještě složitější rozhodování o tom, jaké vybavení si nechám a jaké ne, se pak postaraly nově runy a jewely. Naštěstí se také trošku rozrostla i stash, kde jsem si je mohl během hraní syslit. Naopak o zabrání místa v klasickém inventáři se pak postaraly charmy a jejich bonusy navíc. A určitě jsem na některé zajímavé novinky zapomněl.

Celkově se toto rozšíření hodně povedlo. A to natolik, že si nedokážu představit, že bych dnes hrál původní hru bez něj.
+25