Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Kingdom Come: Deliverance

  • PC 90
Upřímně, nečekal jsem, že mě KCD tak nadchne. Týmu Warhorse se povedlo stvořit unikátní dílo, za které opravdu nemusí stydět. Nešli s mainstreamem a KCD obsahuje spoustu netypických a často i kontroverzních prvků. Hře to podle mě pomohlo, aby byla jiná, a tak zajímavější. Samozřejmě není nouze ani o chybky a chyby, a to i 2 roky po vydání.

První věc co ocením, je zasazení. Historicky přesný středověk bez magie je v tomto žánru unikátní, a to i kdybych nepočítal zasazení do českých zemí. Něco jsem se díky tomu naučil, ale hlavně to zformovalo příběh i herní mechaniky směrem, který jiné hry nemají. Už jenom u questů si člověk uvědomí, o kolik jednodušší je nasázet hlavní a vedlejší questy, když můžete využít skřítků, upírů, či magických artefaktů. Tady musí být všechno zakotvené v realitě, navíc celkem chudé (ve středověku moc věcí lidé nevlastnili, a všechno to jsou základní věci typu kladivo a kůň, žádné pokročilé technologie). Vymyslet haldu zajímavých questů v tomto prostředí není žádná sranda.

Další poklona přichází za snahu o živoucí prostředí. Lidé nepostávají jako panáci na jednom místě, mají své životní cykly, a na pozadí probíhá velké množství simulací, aby hra reagovala na nepředpokládané situace. Samozřejmě z toho vyplývají i všemožné chyby a nedotaženosti, ale když se procházíte po hradě a okolí, tak máte pocit mnohem živějšího místa, než ve hrách obvykle bývá. A také můžete simulací využívat, jako když otrávíte banditům v kempu kotlík s jídlem, protože víte, že se ráno všichni půjdou nasnídat. A pak už jen přijdete posbírat vybavení.

Moc se mi líbilo, jak byla hra veskrze přízemní. Jste syn kováře, žádný vyvolený, snažíte se přežít a dostát cti u svého pána, nikoliv zachránit svět. Náplň jak hlavních tak většiny vedlejších questů byla taková obyčejná, lidská, uvěřitelná. Stejně tak rozhovory s postavami mi přišly realistické a lidské. O dost jiné, než vidíme v jiných hrách. Tady se opět povedlo KCD odlišit se v pozitivním smyslu.

Samotné RPG mechaniky se mi líbily, byly pestré a zajímavé (v kolika hrách se můžete zlepšovat v alkoholismu?), ale některé schopnosti byly poněkud grindovací, což je škoda. Co mě hodně nebavilo, byl systém vrstveného oblečení. Zpočátku to znělo perfektně, ale pokud chtěl člověk oblečení opravdu řešit (např. mít sadu oblečení/zbroje pro boj, sadu fajnového oblečení do města pro udělání co nejlepšího dojmu na lidi, a sadu tmavého tichého oblečení pro plížení a kradení), tak micromanagement v inventáři dosahoval neúnosných mezí. 4 vrstvy oblečení horní části těla, 4 vrstvy oblečení spodní části těla, 3 vrstvy pokrytí hlavy, atd. To všechno se může různě překrývat a interagovat spolu (hlučnost, viditelnost). Nepomáhal tomu ani inventář, který je sice krásný, ale v mnoha ohledech nepraktický. V dalším dílu bych jednoznačně ocenil redukci množství vrstev oblečení.

Questy byly vystavěné dobře, a nechyběly zajímavé zvraty. I když závěr hry byl pro mě dost antiklimatický, cítil jsem se jako u seriálu, kdy uprostřed napínavého děje naskočí titulky, a počkejte si týden na pokračování. Až na to, že tady se bude čekat roky. Hodně jsem ocenil oddělení vedlejších questů od "aktivit", což byly povětšinou různé fetch questy. Proti těm nic nemám, občas se hodí, když si člověk chce vycvičit lovení nebo kradení, tak aspoň si u toho vydělá něco navíc a má k tomu kapku příběhu. Ale jejich oddělení je výborná věc - když člověk zrovna nechtěl, tak věděl, že tím nemusí ztrácet čas a o nic nepřijde. Ačkoliv pár základních fetch questů se proplížilo i do sekce vedlejších questů. U questů jsem dále oceňoval, že často nevedly hráče za ručičku a naopak vyžadovaly zapojení mozku. Občas jste museli něco najít, a žádná šipečka neukazovala k cíli, naopak jste se museli navigovat podle instrukcí, co vám někdo sdělil. Občas jste museli něco logicky odvodit z přečtené knihy, nebo dokonce zapamatovat si písničku. Občas se vás někdo zeptal na informaci, kterou jste zaslechli v rozhovoru dříve, ale neměli ji zapsanou, a bylo na vás, jestli jste dávali pozor. Super.

Líbila se mi komunikace s postavami, kdy jste je mohli přesvědčovat výřečností, charismatem či zastrašením, a zpočátku (dokud/pokud jste si neodemkli konkrétní schopnost) jste netušili, jak je daná postava v těchto oblastech odolná. Museli jste zapojit mozek a odhadnout to z jejího postavení/okolností. Super.

Jak přesvědčování, tak další mechaniky (reputace, smlouvání, šacování, atd) nabízely největší herní zážitek ze začátku hry, dokud jste vůbec netušili, jak věci fungují, neměli jste pomocné schopnosti, a neprohlédli jste číselné systémy v pozadí. Postupně s vašimi zkušenostmi se to překlopilo ze zážitkové více do herní roviny, a už to nebylo tak silné. Ale to se samozřejmě dá očekávat. U těchto mechanik mám ale výtku, že často byla jejich prezentace poměrně matoucí. Například při rozhovoru uvidíte zprávu "Reputace ztracena", ale myslí se tím u dané postavy, v aktuální vesnici, ve městě odkud postava pochází, nebo něco jiného? Nebo vás prošacuje stráž a zabaví vám kradené předměty, ale už vám hra neřekne, které to byly (a vy už nemáte, jak to zjistit). Tohle mi zavánělo horečnatým vydáním, kdy nebyl čas dodělat do konce některé zásadní prvky.

Z kontroverzních mechanik jsem si myslel, že mě bude neuvěřitelně vytáčet systém ukládání. A neštval (nijak extra), dohrál jsem to až do konce bez instalace modu, který by mi umožnil ukládat kdykoliv. Jenom jsem teda často uléhal do postele, kde se ukládala hra. Přispěl k tomu i fakt, že hra mi za celou dobu nespadla (jinak bych quicksave zprovozňoval hned), a ve hře byla možnost Save&Exit, což při vydání nebyla (v té době bych to tedy hrát nemohl, a chápu rozhořčení z tehdejších recenzí). Co mě ale hodně vadilo byl systém únavy a spaní. Únava samotná není problém, ale nutnost najít konkrétní schválenou postel považuji za jednu z největších prohřešků hry. Hodně často se mi stávalo, že jsem byl v nějaké malé vesnici, kvůli questu se posunul/uplynul čas, mě se začaly klížit oči, a já nebyl schopen najít v celé vesnici jediné lůžko, kde se dalo vyspat. Samozřejmě že tam bylo plno laviček, seníků a podobných míst, ale vývojáři mi nedovolili ani na jednom z těchto logických míst si lehnout. Všude kolem les, kde se lehnout nedá taky, protože spaní pod širákem asi ve středověku neexistovalo. Mojí jedinou záchranou v druhé polovině hry byla schopnost, která vám silně zredukuje hlad a únavu. Najednou se mi zážitek ze hry zlepšil o 100%, a já si uvědomil, jak obtěžující pro mě bylo neustále řešit jídlo a zejména spánek. Místo správy měřáků jsem si začal více užívat obsah hry.

Do kontroverzních mechanik se dá jistě zařadit i bojový systém. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem pochopil, co se při boji doopravdy děje, a než jsem začal být trochu schopný. I tímto jde KCD proti proudu. Ale osobně se mi soubojový systém strašně líbil. Tak plynulé a zajímavé souboje na blízku chladnými zbraněmi jsem ještě nikde neviděl. Působily velmi přirozeně, i když člověk dlouho netušil, jak na ně. Stejně tak až do konce hry měl člověk problém při boji proti více nepřátelům, což zachovává snahu o realističnost. Jedinou výtku mám k příliš agresivnímu přichycování kurzoru na nepřátele, což nejvíce komplikovalo právě souboje proti přesile, až měl člověk pocit, že spíše bojuje s UI než s nepřáteli.

Nedá mi to a musím si ještě rejpnout do českého překladu. Zrovna u české hry mě překvapuje, že překlad mi přišel dost podprůměrný. Není mi úplně jasné, proč máme v češtině "questy" a "perky", ale to je to nejmenší. Samotný překlad se na hodně místech zcela odchýlil od toho, co postavy ve skutečnosti řekly v angličtině. Případně to vypadalo, jako by české titulky byly z nějaké prvotní verze dialogu, zatímco namluvení bylo z verze novější. Při vybírání odpovědi (které jsou ve formě útržků, nikoliv plných vět) byly některé útržky nesrozumitelné a matoucí, případně zcela zavádějící. Pravidelně jsem si musel na webu najít video stejné konverzace v angličtině, abych pochopil, co která volba má znamenat (v angličtině to bylo mnohem více zjevné). To mi přijde u české hry smutné.

A na konci musím ještě pochválit grafické ztvárnění. Ačkoliv je hra hodně náročná na výkon, tak venkovní lokace vypadají naprosto úchvatně. Navíc je příroda viditelně česká, což způsobuje hřejivý pocit známosti a v lesích a na loukách se cítíte jako doma. Takhle krásně ztvárněnou českou krajinu nikde jinde nenajdete. Povedla se i architektura středověkých hradů a vesnic, vše působí velice reálně. Slabší je ztvárnění obličejů postav a synchronizace rtů při mluvení, ale to se asi s českým rozpočtem bohužel dá očekávat.

Abych tuhle slohovku shrnul, tak KCD jsem si velice užil (dokončil jsem hru téměř na 100% včetně vedlejších questů), a hra se pokusila daný žánr posunout v mnoha oblastech kupředu pomocí používání nekonvenčních přístupů. Zároveň necílila na masové publikum a nebála se občas udělat věci složitější a zajímavější. Ne vždy to vyšlo, ale určitě to z ní udělalo výjimečný titul zasluhující vaší pozornosti. Hra je pořád trochu zabugovaná (i když občas jen špatně něco vysvětluje), ale čas od vydání ji velice prospěl a je perfektně hratelná. Pokud chcete nové netradiční zážitky (oproti klasickým RPG), tak ji určitě doporučuji vyzkoušet.
+34