Na jednu stranu je to vylepšené pokračování už tak výborné jedničky, na druhou stranu je to smutná ukázka toho jak může skvělou hru zničit opuštění hry autory a dlouhodobá ignorace nahlášených bugů.

Princip je stejně jak u jedničky ďábelsky jednoduchý, na vašeho kungfu 2D panáka nabíhají nepřátelé zleva i zprava, celé ovládání boje včetně komb obstarávají jen levé a pravé myšítko, eventuelně šipky vlevo vpravo. Do toho v levelech nacházíte různé powerupy a nejrůznější zbraně na blízko i na dálku takže nejen vaše tělo je tu zbraní. Levelů je několik typů, které se v kampani neustále opakují, ale to vůbec nevadí protože jsou opravdu chytlavé. Jednak je tu klasický boj, Vy proti stovkám nepřátel nabíhajících až děsivou rychlostí, souboje s bossy, boje pouze s určitou zbraní, boje se speciální ostnatou koulí - opravdu zbraň hromadného ničení, časově omezené levely kdy je třeba vyvraždit všechno včas a několik dalších Do toho si ještě mezi levely můžete dokupovat speciální skilly usnadňující boj.

Celé je to v záměrně ošklivé minimalistické grafice, ale na tom v té zběsilé rychlosti stejně nezáleží, 120Hz monitor je pro tuhle hru opravdu nutný základ pokud se chystáte hru dohrát až do konce, důležitá je tu hlavně rychlost a adrenalinová řež, na kochání se není čas. Vzduchem neustále létají nepřátelé, projektily, kusy těl, zbraně a tohle šílenství podbarvuje chytlavý soundtrack.

Rozdíl mezi prvním dílem je kromě množství skillů, zbraní a herních módů především ve struktuře levelů. Zatímco jednička měla pro každý level přesně definované množství nepřátel s přesně stanovenými útoky a komby neppřátel tak dvojka generuje obsah levelů zčásti náhodně. Jinými slovy, úrovně v OFDP1 jste se teoreticky mohli naučit nazpaměť což byla trošku výhoda v pozdějších velmi rychlých levelech, zato ve OFDP2 se musíte spoléhat jen na váš postřeh a hbité reakce. Jen lehce upravený koncept z jedničky, ale pořád ohromně chytlavá záležitost.

Za normálních okolností bych takhle povedené. arkádě nedal míň než 9/10, jenže to by si autoři nesměli od vydání hry sedět na vedení. Ačkoliv byl bug znemožňující na některých sestavách dohrát kampaň v průběhu let mnohokrát reportován reakce autorů je nulová. Navíc problém se projevuje teprve v levelech přibližně ve třetině hry takže nelze po instalaci rychle zjistit jestli se problém týká i vaší konfigurace.

Problém se pravděpodobně týká jen PC verze, na konzolích prý tenhle problém není. Může to někdo ověřit?

Nemůžu jinak, ale musím jít proti proudu. Tak mám skoro pocit, že většina recenzentů musela být při hraní pod vlivem čehosi nebo jsou to možná všichni jen členové kultu fanaticky uctívající pseudointelektuální indie hry, čert ví.

Asi jediné na čem se víceméně shodneme je, že hra vypadá technicky slušně, dalo by se sice namítnout, že z toho UE5 by se dalo vyrazit mnohem víc, navíc hra neběhá zrovna nejlíp, ale na indie hru je to pořád ještě OK výsledek.

Bohužel zápletka i hratelnost Indiky je opravdu minimální, level design taky není ani zdaleka tak otevřený jak bych očekával. Celé je to spíš taková záminka pro vytvoření jakési artové kulisy starého ruského zapadákova z dob dávno minulých se vším tím typicky rusky hnusným a beznadějným okolo. Kdyby se to správně uchopilo mohla z toho být třeba zajímavá adventura s černým humorem, možná i akční adventura.
Jenže autoři se vydali zcela jiným směrem.

Příběh tu bohužel zaujme jen v pár vtipnějších scénách a rozhovorech, většinu času ve hře ale musíte přetrpět velmi nezáživné puzzly a akční scény, divné artové bizár části každých pár metrů -(chlapa co jeptindě ječíc vyběhne z pusy nepovažuju za vtipnou natož geniální část hry), různé surrealistické výjevy a nekonečné hromady obřích předmětů a živočichů, proč to ví asi jen autoři. Navíc do hry naschvál přidávají určité pseudoherní a sběratelské prvky, které jsou ale jen pouhá iluze a žádný užitek z nich nemáte a vliv na příběh také nemají. To doplňují ještě divnější flashbacky zpracované jako pixelartová plošinovka, a ano, čtete správně. Proč to? Že by se tu někdo snažil přirovnávat nesmyslné herní mechaniky a achievementy k slepé víře v boha a dobro? Zííív!

Ať už chtěli autoři sdělit cokoliv, tak při tom pro tu hromadu onanisticky zašifrovaných a v bizáru utopených sdělení, kterou nazývají hra, zapomněli na to hlavní, že hry mají být zábavné. Buď samotnou hratelností v čemž Indika katastrofálně selhává, nebo aspoň zábavným, vtipným nebo propracovaným příběhem. Ten v Indice bych neoznačil ani tak ani tak, a to ani po dvaceti pivech. Samotné ujeté finále sice trošku zvedá laťku, ale nudně podaný příběh proložený spoustou nudného chození a otravných puzzlů to už nemůže zachránit.

Opravdu těžko někomu tohle doporučit, tomu kdo hledá zábavnou hru nebo hru s dobrým příběhem rozhodně ne.

4/10

Když vidím ty hodnocení tak si říkám, že jsem asi hrál (v roce 2021) úplně jinou hru než zdejší osazenstvo.

50% dávám jen proto, že mi byla hra na úplným začátku celkem sympatická dokud jsem neodhalil jak je celá hra reálně sprasená a strašně těžkopádná, jako kus dobré práce si takhle nepředstavuju. Nápady tu fakt jsou - jejich realizace je ale dost bídná.

Nevím jak jsou na tom ostatní dvě postavy, já hrál za menšího chlápka tuším Jack se jmenoval.

Nemyslím, že by hra s ním byla nějak výrazně těžší, střílení přímo vaší postavy stejně patří mezi ty jednodušší činnosti ve hře. Spíš mě štvalo, že střelba vaší postavy prostě není moc zábavná, to i podobně starý Giants Citizen Kabuto zvládal o třídu lépe.

Naopak jakékoliv skákání, nedejbože nad propastí, je tu hraje důležitou roli a bohužel je to i dost frustrující zážitek, nejen kvůli celkové těžkopádnosti skoků, ale i častému zasekávání se o terén a neustálý strach jestli plošinku třeba nepřeskočíte. Dostat se na nějaké obtížně dostupné místo pro jeden z mnoha předmětů (ve skutečnosti miniaturizovaná budova pro váš ostrůvek) bývá mnohdy zdlouhavá až otravná záležitost.

Stavba budov na vašem ostrůvku probíhá prostě tím, že vyberete z vašeho inventáře jeden budovní item a použijete ho na jednom z pár možných plácků na vašem ostrově. Průšvih je v tom, že jich nesmyslně můžete nést jen pár což v praxi znamená mnohem víc zbytečnýho cestování sem a tam, frustrujícího skákání a jetpackování sem a tam a tudíž i větší šance někde zařvat.

Samotné "cestování" s ostrovem je jen o tom, že ho můžete posunout jen po několika málo předem jasně daných neviditelných lajnách mezi takovými "parkovišti pro ostrovy", někdy i jen po jediné lajně v levelu, a o možnosti váš ostrov fyzicky během té cesty mezi parkingy zastavit, což je zpravidla tehdy když potřebuje z dálky něco rozstřílet nebo posbírat itemy co se válí po okolních ostrůvcích, eventuelně využít k útoku některé z vašich letadel. Bohužel tyhle pasáže jsou brutálně nevyvážené, jednou proletíte 3/4 mapy úplně na pohodu jen aby se poslední čtvrtina zvrhla v nekonečný boj o holý ostrov kdy jen po centimetrech posouváte ostrov a likvidijete zdánlivě nekonečnou hordu nepřítel. Jednou opustíte váš ostrov abyste něco málo rozstříleli a něco vzali pohoda, jindy zjistíte, že musíte vystoupit a proskákat nad nekonečnou hlubinou brutálně dlouhým bludištěm plušinek, s nepřáteli kdy jediná chybička či zásek během skoku vede k vaší smrti. Jindy můžete drtivý útok nepřítele zachránit jen tím, že v chaotické spleti létajích šutrů a bordelu najdete zrovna ty klíčové stavboitemy, ale problém je vůbec najít. Jindy vám na ostrov tak brutálně zaútočí, že sotva stíháte opravovat a stavě budovy.

Létání s letadly sice patří mezi ty lepší části hry, bohužel i tady platí, že to bývá velmi nevyvážené co se obtížnosti týče a dost často i nechutně zdlouhavé. Pokud nejste fakt dobrý tak není problém v jedný misi strávit i pár hodin. Jednou stranda kdy stačí zdálky zničit nepříteli pár budov a letadel, jindy dvouhodinový peklo kdy je pro zničení základních budov vetřelců nutný důkladně a pomalu na rozsáhlým skalnatým ostrůvku snad stovky obranných věžiček aby jste mohli bezpečně přesunout váš ostrov blízko k cílovým budovám. Nebo třeba ke konci hry proletět s vaším letadélkem dost šíleným labyrintem šutrů a kamene, to už jsem toho měl po krk.


Hra prostě působí dojmem dost narychlo vydaného titulu kde proběhl jen minimální, pokud vůbec nějaký betatest. Nápady autoři zjevně měli, ale v reálu strašně odflákli i zásadní věci jako skoky a technická správa vašeho mechanického ostrova i level design by zasloužil lépe otestovat než to pustili mezi hráče. Chvílema jsem si připadal jako když jsem se kdysi ze srandy pokoušel hrát Dooma s klasickým těžkopádným joystickem s devadesátek. Akorát, že tady ten chaos a absurdita není způsobená ovládacím nástrojem, ale blbým level designem, blbě udělaným ovládáním a tím v důsledku i obtížností kterou zdá se nikdo moc neřešil a tu plácnul pár potvor jinde celou armádu. A žádný patch, který by aspoň část problémů vyřešil pokud vím nikdy nevyšel.