Čtvrtý díl je za mnou no a co se změnilo od trojky? V podstatě nic moc. Tvůrci se nepoučili, nevzdali se 3D enginu i když konkurence pomalu přicházela s parádními 2D adventurami a nevzdali se úplně ani dalších šíleností z trojky.

Ano grafika je pěkná, ale příliš se od třetího dílu nelíší a navíc ji tentokrát sráží zoufale neinspirativní lokace. Půlku hry strávíte v uličkách, hotelech, pokojích či procházíte kobky, těch pár zajímavých míst jako je palác Topkapi či Vatikánský chrám to nevytrhne.

Hratelnost je zvláštní. Musím pochválit, že se tvůrci z 90% vykašlali na bedničky, stealth a šplhání, ale v určitých částech hry tyhle pasáže stále jsou a jsou otravnější než předtím. Ovládání je totiž kombinace klávesového ovládání a myši, což zní dobře, ale dobré to určitě není. Ve trojce jste totiž jasně poznali, když jste se krkolomným ovládáním blížili k aktivnímu místu. Tady musíte běhat klávesnicí a zároveň prohledávat kurzorem obrazovku, přičemž nechybí i docela hnusný pixelhunting. Ono skákání a šplhání je díky tomu za trest, protože marně hledáte aktivní místo a ty se navíc při určitých činnostech ani nezobrazí. Ano pohyb se dá ovládat i myší, ale než se někam proklikáte, vzteky myš zahodíte a radši půjdete pomocí šipek.

Tvůrci se poučili z trojky a do hry zabudovali spoustu puzzlů, které tvoří většinu průchodů kobkami. Puzzle jsou hezké, pěkně vymyšlené... a nedávají absolutně smysl. Na většinu z nich nemáte žádnou nápovědu, pokud nápověda je například v manuscriptu, tak je tam většinou něco úplně jiného, než jaké je řešení puzzlu. Výsledek? Budete koukat do návodu, projíždět řešení a marně si lámat hlavu, jak jste na to měli přijít. Místo bedniček je tu neustále se opakující hackerská minihra, která mi celkem nevadila, i když byla docela těžká.

Největší propad vidím v příběhu. Nico je odsunuta do role kamarádky a objeví se až za půlkou hry, George místo toho pomáhá blondýnce Anně-Marii s jedním manuscriptem. Problém je, že příběh se ne a ne rozjet - napřed prcháte před mafiány v New Yorku, pak hledáte nějakou sošku anděla v Instanbulu a po jednom zvratu pátráte v Římě po Anně Marii. Nechybí opět sarkastické, jiskrné dialogy, zajímavé postavy i lokace (továrna na salámy, továrny na mešní oplatky), jenže se většinu hry nic neděje. Třeba pasáž z Phoenixu mi přišla jako z úplně jiné hry. Až ke konci to konečně nabere obrátky a nechybí zvraty, epické momenty a odhalení o co jde vlastně jde bylo taky skvělé pro biblické motivy a Archu úmluvy mám slabost. Nemůžu si ale pomoc, celkově jde o nejslabší Broken Sword story.

Shrnutí? Trošku méně otravná hratelnost, o dost slabší příběh, podobná grafika, mizerné ovládání.