Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Someday You'll Return

  • PC 90
„Stelóóó! Stelóóó! Co se to s tebou staló, že neslyšíš mé haló?! Stelóóó! Stelóóó!!“

Skutečně nečekaný a úžasný zážitek. Samozřejmě jsem o Someday You’ll Return věděl, už delší dobu, ale stále se tomu spíše vyhýbal, protože mi na tom cosi nesedlo. A jak to tradičně bývá, to co se takto dlouho odkládá je nakonec něco skutečně výjimečného.

Z počátku to tak ale upřímně nevypadalo. Trápila mě optimalizace, ačkoliv nakonec můj počítač a hra našli společnou řeč, a silný pocit déjà vu. Hra totiž nesmírně připomíná Blair Witch, alespoň z počátku. Máme tu ztracené dítě, záhadný les, mobil jako spojení s civilizací, chození v kruzích, zlomenou postavu, znovu se objevující místo. Dost mě to vyděsilo. Navíc se hra nejdříve tvářila jako dost typický walking simulátor s vynucenými adventurními prvky, což také budilo skepsi.

Vše se však začalo lámat, když se objevil bylinkářskou sadu. Ta vytváří roztomilou minihru, v které podle receptů vaříte lektvary. Už to ve mně vzbudilo zájem. Definitivně se to zlomilo po příchodu do tábora, kdy mi došlo, že mám v rukou skutečný skvost z českých luk a hájů. Zde se začal příběh teprve rozvíjet, a mohu potvrdit, že slovní spojení psychologický horror tu není na prázdno.

Hra jako celek je alegorický horečnatý sen. Zaujalo mě však, jak tvůrci dovedou zručně balancovat mezi pevnou strukturou a naprostým nonsensem. Na jednu stranu nic nedává smysl, ale na stranu druhou se vám díky deníku, vzpomínek a dalších textů vytváří něco uchopitelného, takže nemusíte tápat.

Předem je třeba říct, že příběh vám nebude příjemný. Ani trochu, a postupem času se to zhoršuje. Zachází to až tak daleko, že hlavní postavu budete pravděpodobně nenávidět. Misogynista, který si v mládí vytvořil pokřivený pohled na ženy, který ho nutí neustále držet něžné pohlaví kolem sebe v „lati“, čímž je od sebe logicky odežene, a co hůř, zničí jim život. Nemluvě o tom krásném detailu, že své chování si ani neuvědomoval/neuvědomuje a považuje se za pána tvorstva. Vytváří lži, kterým nakonec sám uvěří, aby sám se sebou mohl žít. Upřímně, nepomáhá, že mi tak trochu připomíná vlastního otce:)

Tolik k příběhu. Ten nemusí sednout každému, jasně. Ale co mě překvapilo je to, že prakticky vše ostatní ve hře je dobře. Hra není příliš těžká ani příliš snadná. Všechny postavy jsou zajímavé a jedinečné. Soundtrack je naprosto dokonalý, Ovládání nenáročné. Vyobrazení moravské krajiny krásné. Všechny zápletky mají jiskru. Hra obsahuje spoustu odboček a tajemství. Tak co víc člověk ke štěstí potřebuje? Jako celek je hra lepší než cokoliv, co jsem zatím hrál od Bloober Team, a to je mám hodně rád. Upřímně, kdyby nezačínala škola a nevěděl, že můj vesmír se dost smrskne, hned bych to rozjel znova, protože tajemstvích je ve hře ještě spousta. Nakonec, kdo potřebuje skutečnou turistiku, když si může zajít do lesa ve hře.

Jediné co snad zamrzí je neexistence New Game +. To fakt zabolelo, vzhledem k množství sběratelských předmětů atd bych to očekával. Je sice možné rozehrát jakoukoliv kapitolu, což je dobré pokud chcete zpětně splnit nějaký quest, ale to skutečně nestačí. Když jsme u u toho, zamrzel odchod od otevřeného světa v druhé části hry. Nejen, že vám pak může zůstat vyset quest - který nebylo předtím ani moc logické řešit - ale také zkrátka už nebudete mít možnost hledat skryté předměty a tak dále. Zkrátka šlus, tohle by se ve hrát dít nemělo, a vlastně na to dojel i třeba Observer.

Jedna z věcí, která se mi obzvlášť líbila, byla přírodní spiritualita, která je hrou protknutá. Většina hráčů zná druidy a čarodějnice z různých fantasy světů, i já je mám velmi rád, je však velmi snadné zapomenout, že některé způsoby které fantasy hry využívají pramení ze skutečných aktivit našich předků. Ačkoliv i zde hra ke konci šla více fantaskním prvkem, po většinu zbylého času vidíme les jako místo s určitým duchem, který s námi komunikuje skrz své dary. Potěšil i zajímaví dodatek v jemném odkazu na pannu, ženu a stařenu.


Ačkoliv jsem to původně psát nechtěl, hře tak trochu ubírá absence českého dabingu. Upřímně, rozumím tomu a dnes jsem rád, když aspoň tvůrci dodají titulky. Zde s češtinou mimochodem vyhráli, jak to dovedeme jen my, a ze suchých anglických vět někdy v překladu udělali skvosty ("Tak to kurva ani smykem!"). O co lépe by to ale i znělo, že? Navíc, v jedné části dokonce zazněl text slovenské písničky, a to mě fakt zamrzelo, že ta hra češtinu nemá. Došlo mi, že pak bych se do toho mnohem více ponořil, a nebyl to pro mě jen random horror z neznáma. Skvělý, ale stále random.

Ve zkratce, je to fakt hodně dobrá hra. Hra je poněkud delší (což třeba Brasikona zmiňuje jako negativum) ale mě to poměrně uteklo, a „nudit“ jsem se začal až skoro na konci. To je mimo jiné další věc, v které je hra výjimečná. Ona za těch necelých 17 euro nejen stojí, ale klidně by moha být za dvacku a stále by to bylo přiměřeně. A to už jsem skutečně dlouho neřekl.
+28