Klasika to sice je, ale měl jsem ji mnohem raději na digihrách, než v této počítačové verzi, takže tak třicet procent z hodnocení navíc jde na účet právě jim. Tahle verze z roku 1985 (resp. 86,87,88) není moc hratelná a hlavně není ani dohratelná, narozdíl od těch digiher. Skóre vzrůstá nezávisle na úspěšném vyzmizíkování lajny (bylo vždycky jinak zábavné v digihrách šetřit si je na tu dlouhou čtveřici, aby byly čtyři lajny najednou, protože za to byl největší bonus) a pouze při sednutí objektu dolů, nikoliv v průběhu.

Také se mi nelíbilo, že rychlost se zvedá (respektive levely vzrůstají) příliš rychle. Čekal bych, že na druhý level se dostanu po dosažení 1000 nebo 10 000 bodů. Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem si všiml, že údaj rychlost je vždy desetkrát menší, než kolik jsem vyzmizíkoval lajn (i když jsem to měl přímo před očima). Tím pádem se na poslední, konečný a stálý devátý level dostanete během pár minut a v něm je hra v podstatě nehratelná. Narozdíl od těch digiher totiž prakticky není šance dostat se s objektem při té rychlosti až ke kraji, nedejbože k tomu použít ještě nějakou rotaci. Je to tím, že reakce programu na ťukání klávesnice je docela opožděná. I při zběsilém klikání směrových šipek pak konec nastává poměrně rychle. Konkrétně já jsem byl v devátém kole schopen nahrát maximálně 1500 bodů, a to jsem měl štěstí. Jakmile v něm máte více, než tři nedokončené lajny, nedá se to stihnout.

Viděl bych dva plusy této počítačové verze; líbilo se mi barevné odlišení různých objektů, na které nejsem z digiher zvyklý, a také podrobné statistiky. Škoda, že je hra dosti krátká a statistiky tak postrádají na větší zajímavosti.