Stejně jako Srdce mi i Spider Solitaire slouží ke zkrácení dlouhé chvíle a k odreagování od každodenních povinností. Všiml jsem si ho až na Vistách a že byl součástí i dřívějších verzí Windows jsem zjistil až podle data vydání, které je uvedeno zde na DH.

Jednu hru dohraji za pár minut, ale jsou i případy, kdy se hledání správné kombinace karet protáhne třeba i na půl hodiny. Mluvím zde samozřejmě o nejlehčí obtížnosti, protože střední jsem sice dohrál, ale trvalo to na můj vkus, až moc dlouho a při nejtěžší obtížnosti se mi podařilo dát do kupy jen jeden balíček stejné barvy a už jsem si nevěděl rady.

Jediným záporem je asi stereotyp, ale ten se u mě dostavuje asi až tak po dvaceti za sebou následujících hrách a i proto se s velikou pravděpodobností jedná o hru, kterou jsem dohrál nejvíce krát, protože si nevybavuji žádnou jinou, u které by mi momentálně svítil počet dokončených her 420.