Z původní trilogie Prince of Persia jsem hrál pouze první díl a Prince of Persia 3D, který je zatracován, kvůli nedodělanosti a spoustě bugů. Ani mě se bugy nevyhnuly a jeden z nich asi ve třetině hry mi dokonce zabránil v dohrání. Po více jak dvaceti letech od vydání a podobně dlouhé době od mého posledního hraní se mi však konečně podařilo třetího Prince pokořit.
Kostra příběhu se nese v duchu prvního dílu, kdy jsem se musel dostat z vězení a zachránit Princeznu, která byla přislíbena synovci Sultána jménem Rugnor. Prvním krokem bylo získání meče (tedy turecké šavle), abych mohl v zajímavě zpracovaných soubojích porážet jednoho nepřítele za druhým, ale hlavním herním prvkem je zde beze sporu skákání přes propasti, ručkování po římsách a šplhání do výše pomocí lan, řetězů nebo plošinek. Postupně jsem nacházel další zbraně, přičemž mou nejoblíbenější se stal luk s několika druhy šípů.
Co se mi líbilo na třetím Princovi nejvíc, jsou pasti. Mimo klasických bodců, jež se vysouvají, když se k nim přiblížím, jsou tu nože, které mi několikrát usekly hlavu, stěny, které mě chtěli rozmačkat nebo má oblíbená kamenná hlava s ústy, která mi bez potřebného náramku uzmula ruku. Další super věcí je téměř neomezené ukládání, které lze používat kdekoli a kdykoli (snad mimo souboje a pobyt na pohyblivých plošinkách).
Tak do půlky má hra vcelku zajímavé úrovně a přesto, že se od sebe až tak moc neliší a občas jsem v nich chvíli bloudil, bavilo mě jimi procházet. Ve druhé půlce však jsou jednotlivé lokace čím dál tím šílenější (zvláštní vzducholoď, vznášející se ruiny, sluneční a měsíční chrám), a pokračoval jsem tak už bez jakéhokoli očekávání, co bude dál, a to je špatně. Souboje se daly obejít tím, že jsem stál na okraji pomyslné čáry, za kterou nepřátelé nemohli, a pak už jsem je jednoduše bez jakéhokoli odporu odpravil, čehož jsem hojně využíval právě v nezáživných pokročilých úrovních.
Vůbec jsem nepochopil, proč je hlavní záporák takový, jaký je (napůl člověk a napůl tygr) a nikde jsem k tomu nějaké bližší info nenašel. Asi tvůrci chtěli hru něčím ozvláštnit, ale sám bych určitě přišel na řadu lepších způsobů. Byl jsem rád, že se mi Prince of Persia 3D vůbec podařilo spustit, a tak mi ani nevadilo, že se mi ve verzi, kterou jsem sehnal, nespouštěla videa. V dnešní době to není až takový problém a po každé dokončené úrovni jsem je shlédl na YouTube. Jednoho Prince se mi tedy dokončit podařilo a teď je na řadě ten daleko zásadnější.
Kostra příběhu se nese v duchu prvního dílu, kdy jsem se musel dostat z vězení a zachránit Princeznu, která byla přislíbena synovci Sultána jménem Rugnor. Prvním krokem bylo získání meče (tedy turecké šavle), abych mohl v zajímavě zpracovaných soubojích porážet jednoho nepřítele za druhým, ale hlavním herním prvkem je zde beze sporu skákání přes propasti, ručkování po římsách a šplhání do výše pomocí lan, řetězů nebo plošinek. Postupně jsem nacházel další zbraně, přičemž mou nejoblíbenější se stal luk s několika druhy šípů.
Co se mi líbilo na třetím Princovi nejvíc, jsou pasti. Mimo klasických bodců, jež se vysouvají, když se k nim přiblížím, jsou tu nože, které mi několikrát usekly hlavu, stěny, které mě chtěli rozmačkat nebo má oblíbená kamenná hlava s ústy, která mi bez potřebného náramku uzmula ruku. Další super věcí je téměř neomezené ukládání, které lze používat kdekoli a kdykoli (snad mimo souboje a pobyt na pohyblivých plošinkách).
Tak do půlky má hra vcelku zajímavé úrovně a přesto, že se od sebe až tak moc neliší a občas jsem v nich chvíli bloudil, bavilo mě jimi procházet. Ve druhé půlce však jsou jednotlivé lokace čím dál tím šílenější (zvláštní vzducholoď, vznášející se ruiny, sluneční a měsíční chrám), a pokračoval jsem tak už bez jakéhokoli očekávání, co bude dál, a to je špatně. Souboje se daly obejít tím, že jsem stál na okraji pomyslné čáry, za kterou nepřátelé nemohli, a pak už jsem je jednoduše bez jakéhokoli odporu odpravil, čehož jsem hojně využíval právě v nezáživných pokročilých úrovních.
Vůbec jsem nepochopil, proč je hlavní záporák takový, jaký je (napůl člověk a napůl tygr) a nikde jsem k tomu nějaké bližší info nenašel. Asi tvůrci chtěli hru něčím ozvláštnit, ale sám bych určitě přišel na řadu lepších způsobů. Byl jsem rád, že se mi Prince of Persia 3D vůbec podařilo spustit, a tak mi ani nevadilo, že se mi ve verzi, kterou jsem sehnal, nespouštěla videa. V dnešní době to není až takový problém a po každé dokončené úrovni jsem je shlédl na YouTube. Jednoho Prince se mi tedy dokončit podařilo a teď je na řadě ten daleko zásadnější.
Pro: zbraně, souboje, skákání a šplhání, pasti, systém ukládání, první půlka hry
Proti: bugy, občasné bloudění, druhá půlka hry, hlavní záporák