Zdá se mi to, nebo je v současné době RPGček jako šafránu? Samozřejmě Risen nebude výjimkou. Hoši a tvůrci Gothicu sice ztratili práva, ale hrdost rozhodně ne. To nakonec potvrdili vznikem právě této hry. Je dost psychicky náročné začít hrát RPG, už jenom proto, že sežere kvanta času. Je ale daleko horší, když člověk hraje RPG v době, kdy má na škole zápočťáků jako smetí. Věřte mi. Já bych Vám nelhal. Ze začátku mě hlavně fascinoval samotný svět v podobě ostrova. Popravdě nebyl nijak extrémně ohromný, ale účel splňoval. Už jenom proto, že obsahoval všecko, co takový svět obsahovat má. Krom toho většinu času příběhové linie stejně strávíte v podzemí, takže ta velikost je skutečně relativní. K tomu určitě dopomáhala ona grafika a přeměna počasí. Vše vypadalo opravdu hezky, jen mi chyběl příběh. On by sice byl, ale nic epického jsem v něm neviděl. Prakticky se naplno rozjede až ve druhé půlce celé hry. Ze začátku mi to ale zase tolik nevadilo, že je příběh až na druhém místě, protože jsem byl naprosto uchvácen okolím. Chtěl jsem dohrát naprosto všecky questy a víceméně se to dařilo. Do doby, než jsem začal znatelně nestíhat, jak časově tak povinnostně. Dopadlo to tak hrůzně, že mi máma vyrvala notebook z pařátů, v největší rubárně ho sklapla a utekla s ním do kuchyně. Já jí pronásledoval, nervně, výbušně a už jsem jí ho chtěl vytrhnout z ruky, přičemž jí napadlo si na něj sednout…následovala směsice řevu a já opět pokračoval v hraní. I takové historky může způsobit hraní RPG. Proto jsem vlastně rád, že jsem hru nakonec bez větší úhony dohrál. Nemá cenu popisovat příběh, hraje zde druhou kolej ale svět kolem zase tak špatný není. Je jasné, že slovo epické se k této hře nikdy nedostane. Chybí mu plno věcí jako například kvalitní hudební soundtrack, živost prostředí nebo větší flexibilita pohybu. Na druhou stranu je to ale RPG, které nezklame, protože bugy takřka nezná. Píšu takřka, jelikož se mi podařilo na konci hry zaseknout u jedné videosekvence, že jsem už uvažoval nad tím, jestli stěnu skříně rozlomím nejdříve hlavou nebo klasicky loktem. Nakonec jsem obě části těla ušetřil a se štěstím vše rozchodil. Risen rozhodně není špatnou hrou. Jen je pro „tvrdé jádro“ RPG světů v dnešní době značně nedostačující. Pro obyčejné smrtelníky je to hra, která nějaký ten pátek vydrží a která se časem rozplyne v chodu dějin, tak jako to udělalo plno kousků před ní a koneckonců udělá i po ní.

Hardcore hráči nejspíš vostrouhají, ale obyčejní hráči určitě zaplesají. Co to značí? Že Risen se takřka povedl. Otázka je, jestli to autorům skutečně stačí. Vždycky totiž měli na víc, než jen na hru v takovéto podobě.