Původní hru jsem dojel čtyřikrát, Warhead dnes „pouze“ potřetí. I tak mě hra fakt chytla. Příběh datadisku Warhead se odehrává paralelně se základní hrou. Hrajete za Psycha a plníte úkol na druhé straně ostrova. Jsou tu i zmínky o Nomádovi (u Crysis to bylo zase naopak) a tak je tu vidět, že příběh datadisku byl promyšlený i předem, takže i to málo, co tam je, hezky do sebe zapadá. Vaším cílem je získat zásilku, na kterou dohlíží otravný korejský generál Lee. A to je vlastně celý. Příběh tedy opět hraje druhou roli.

Crysis Warhead je hratelnostně o mnoho vyladěnější. Nepřátelé vydrží už o mnoho méně (většinou tak 3-4 kulky do hrudi). Mise jsou lépe nedesignované, lineárnější a hlavně plné velmi intenzivní akce. Plížení si tady moc neužijete, snad jen v první a poslední misi a pak jen místy. Zde mi to právě díky nižší výdrži nepřátel ani tolik nevadilo. Hru jsem rozjel opět na Deltu (nejtěžší) a hra se dala projet v pohodě až na vlakovou misi. Tady nízká výdrž hráče opravdu nebyla na místě, jelikož se tam de facto nedalo krejt. Většinu jízdy jsem musel být zalezlý někde mezi vagónama a nemohl jsem vystrčit hlavu. To je snad jediná výtka.

Warhead obsahuje pár nových zbraní a pár nových vozidel. Žádná veliká variabilita, ale stačí to. Docela mě mrzelo, že tu emzáci přišli hned po druhé misi. Dle mého názoru se ale jejich (ne)inteligence zlepšila a narazíte i na více druhů. Největší svině byly „šaman-chobotničky“, které svým kámošům generovaly jakýsi druh štítu.

Jak jsem již říkal, mise jsou o mnoho lineárnější, více scriptované, a proto jsou hodně akční. Tady alespoň skripty tolik nehaprovaly jako u původní hry. Některé jsem si užil více, některé méně, ale vrchol celé Crysis série považuju poslední misi, která mixuje vše, co máme na této hře rádi. Plížení, intenzivní řežbu, nasranýho (dle jeho červené barvy) bosse a opravdu našláplou závěrečnou animačku. U původní hry mi hudba přišla jen nadprůměrná a tady je fakt skvělá. Jak na konci hry, tak ještě theme hrající při misi, kde se ledovou krajinou řítíte ve vznášedle. Při hraní původní hry se v poslední misi Nomád Psycha ptal, kde byl. Ten mu na to odpověděl: „To bys mi chlape nevěřil“ a až teď jsem si uvědomil, jak to zní srandovně.

Optimalizace zde byla o hodně lepší, než v původním Crysis. Závěrečná řežba v Dx9 (pod Dx10 se to místy trhalo a hlavně mi podivně doskakovaly textury) režimu jela kolem 25-30 fps na „fanatik“ detaily. To mě hodně překvapilo. Grafika je cca stejná. Dabing je jen lehce nadprůměrný, vyzdvihnul bych akorát sympatický britský akcent Psycha (který je na svoji národnost právem hrdý :)). Zkritizoval bych kratší herní dobu.

Památné herní momenty:
1. Jízda zamrzlou krajinou v doprovodu opravdu epické hudby
2. Lehce hororová část v zamrzlé lodi
3. Cesta zamrzlou jeskyní, kde hvízdal vítr
4. Mise na vlaku (na nižší obtížnost)
5. Závěrečný souboj s bossem a hlavně animačka

Verdikt: Crysis Warhead je o mnoho vyladěnější, než původní hra, leč o dost kratší a se slabším příběhem. Ode mě si odnáší pěkných 85%.

Mimochodem, všimli jste si v misi v dolu neviditelné (Cloak) žáby sedící na knize? Pokud ji seberete, Psycho něco zamumlá. Na internetu jsem si našel přesné znění: „It's Calmon! I've found him!“. Akorát netuším, o co jde. Pokud žábu odhodíte, bouchne jako granát. Easter Egg nejspíš.


Crysis Wars

Ve zkratce: Je to výborná MP hra, ve které se skvěle taktizuje díky možnostem nanosuitu. Crysis Wars se velmi podobá Battlefieldu co se stylu hraní týče. Bohužel poté, co zrušili můj oblíbený server OBOSITII, hra trpí nedostatkem opravdu kvalitních a vyvážených serverů (je to spíš hráči, než servery samotnými). K tomu je multiplayer o mnoho náročnější než SP hra a tak i na střední detaily pod Dx9 se občas dost seká. Proto jen 75%.