Druhý díl mojí nejoblíbenější TPS trilogie se po geniálním prvním dílu zprvu jevil spíše jako velké zklamání. pohádkový duch jedničky byl ta tam a místo něj nastoupil princ drsnější než šmirgl papír, prohánějící bestie v silně, ale silně beznadějném ponurém prostředí. Do toho ten proradný zhmotnělý osud Dahaka, jenž Prince nikdy neponechal náhodě a nekompromisně ho pronásledoval v každé, jen trochu možné "černobílé" chvíli, aby konečně zpečetil jeho jasně daný osud..

Po příjemné atmosféře, po "školní" lásce prince - princezně Farah, po kouzelné atmosféře, ve druhém díle se jakoby slehla zem a vývojář nám tak připravil hru, v přesně opačném duchu. A přesto.. Tenhle díl byl skvělý, stylový, propracovaný a až do poslední sladké tečky (ano, myslím tím alternativní závěrečné video:-) ), také naprosto nezapomenutelný..

A fakt, že šlo cílením hry o prachbídné přiblížení se zájmu masám, o snahu výrobců, sledováním tehdejšího trendu, co nejlépe lidem tuto hru prodat, ve finále nakonec vůbec nevadilo..Jednalo se totiž o natolik vyjímečný titul, že veškeré souběžně vydané hry obdobného zaměření té doby, nakonec svou kvalitou spíše sám zastínil..