Do téhle hry jsem vkládal dost nadějí - zajímavě proti sobě stavěla prvky dobové a hi-tech sci-fi technologie a byla tu i slušná naděje na kvalitní arkádovou leteckou akci - něco, co mi od hraní Yagera celkem chybělo. No ale už PS3 demo mě v zásadě zklamalo - tak trochu nedomrvené ovládání, naprosto debilní prezentace příběhu, úroveň grafiky taky moc neohromila.

No ale co, řekl jsem si. Zkusím plnou na PC - třeba to bude aspoň ovladatelnější a možná že to příběhově nebude taková zhovadilost, jak naznačovalo demo... chyba. Je to děs. Úroveň vyprávění a spolu s ní i animace postav by mohly uchvátit tak možná 8letého haranta v sobotních ranních pohádkách - věci se dějí jak se zrovna hodí, postavy dělají divné věci a oboje obvykle nedává smysl. Vůbec ta hra se ani nesnaží předstírat nějakou hlubší logiku: panák na sebe bez mrknutí oka vezme něco, o čem se právě dozvěděl, že na něm s největší pravděpodobností za chvíli exploduje, zdemolování jedné ovládací konzole vyhodí do vzduchu celou budovu (jejichž interiér taky postrádá jakoukoliv logiku a připomíná mi to horší z interiérů prvního Halo), atp...

Akce není o moc lepší - pěší sama o sobě je jen průměrná a nezajímavá další variace na Gears of War, ale autoři tu přišli s úžasným prvkem vertikální akce, což spočívá ve šplhání po římsách nahoru a dolů po útesu, za kterými se opět kryjete ve stylu GoW. Což je poměrně fajn, alespoň několik prvních přestřelek. Pak mi ale začaly vadit dvě věci. Za prvé kamera během šplhání mění úhly jak o život, takže jsem si často nebyl jistý, kde je nahoře a kde dole. Za druhé všechny tyhle vertikální přestřelky jsou v zásadě žalostně stejné, relativně dlouhé a je jich hodně. Prostě se z nich po úvodním nadšení z originality rázem stane totální vopruz.

Jedině letecká akce za něco stojí. Nedosahuje kvalit zmíněného Yagera - kdyby tu například existovala nějaká lock-on funkce, určitě bych si nestěžoval. I tak ale akce ve vzduchu patří k jediným úsekům, u kterých jsem se vyloženě bavil. Škoda, že za ty 4 hodiny, které jsem to vydržel hrát, než to letělo z disku, se takové úseky objevily dva. (Z toho jeden tvoří úvod a druhý jsem si prošel už v demu.)

Neměl bych taky zapomínat na bugy a jiné kiksy: ovládání pěšmo je poměrně nepřesné (jak bývá zvykem u her, ve kterých se výrazně mění velikost prostoru, na kterém se odehrává akce), nepřátelé občas propadnou podlahou (nasere obzvlášť když vás hra nepustí dál dokud všechny nevystřílíte), zbraně jsou na začátku tak nepřesné, že je zázrak, že s nima vůbec něco trefíte (po upgradu základního emzáckého kanónu jsem pro jeho přesnost po ničem dalším už nesáhnul) a pokud nemůžete munici sebrat od padlých nepřátel, za chvíli vám dojde. Několikrát jsem s jetpackem vlítnul někam, kde mě autoři asi nechtěli, bo tam jednoduše nastražili zóny smrti. Checkpointy jsou často dost daleko od sebe... no.. v zásadě ani tak daleko od sebe vlastně nejsou, ale tahle hra umí být takový vopruz, že i opakování rozumně dlouhého několikaminutového úseku je v podstatě utrpením. Tohle je opravdu hra, kterou většinu času hrajete s nadějí, že vám časem předhodí něco, co veškerou tu protrpěnou v lepším případě nudu, v horším prostě buzeraci ospravedlní. Pokud tam někde něco takového je, v několika prvních hodinách se to teda určitě neskrývá.

Totálně zabitý námět - to je celkem dobré shrnutí Dark Voidu. Teoreticky bych si to v herním suchu dokázal (po malých dávkách) zahrát, ale pokud si chcete zahrát něco v tomhle stylu, zkuste radši Yagera a Giants. Sice to není "dva v jednom", ale aspoň je to kvalitní.