Jako se mi v poslední době stává čím dál tím častěji, obrovský hype kolem vydání Modern Warfare 2 mě minul, přestože jedničku považuji za bezmála nejlepší herní akční zážitek mého života. Možná i proto jsem nemohl zažít určité zklamání zaviněné přehnaným očekáváním, což se v takovýchto případech stává.

U prvního dílu jsem ocenil vysokou autentičnost bitev, kdy si hráč musel připadat jako součást něčeho většího a ne jako ultimátní zabíjecí stroj (samozřejmě závěrečná část mise v Pripjatu je výjimkou), což je případ drtivé většiny ostatních her podobného typu. Ve dvojce je mnohem méně situací, kdy je nutné - držíc předem určený post - odvracet obrovskou přesilu nepřátel, stejně jako mnohem více dynamičnosti, geniálních skriptů a akčního cítění. To mi naprosto vyhovuje.

Co mě nutí hodnotit Modern Warfare 2 jako jeden z nejlepších herních zážitků poslední doby je jeho filmovost. Ano, je to béčko s náběhem na céčko, ale ruku na srdce - čím jsou Transformers (nemluvě o pokračování), kde roboti skládající se na auta zachraňují planetu, když ne béčkovým příběhem. To co z Transformers činí AAA titul není příběh jehož jádrem jsou hračky, ale geniální efekty, hudba, režie, herci, výprava, epické pojetí. Všechno tohle v MW2 nalézám.

Dabing je výborný, grafika a její efekty taktéž, příběh je prošpikován logickými dírami a nebojí se vykrádat Skálu, ale jeho podání tohle všechno dokáže poměrně jemně zakrýt. Tvůrcům se jednoduše podařilo vytvořit výborný koktejl sestávající z akčního filmu a válečné hry.

Všem situacím dodává šťávu (místy až přehnaně patetická) monumentální hudba a když jsem se tak dobýval do Bílého domu plného krvežíznivých (:-))Rusáků, bylo mi jasné, že tohle se bude každému Američanovi líbit více než slevová akce u McDonalds.
Z mého pohledu je MW2 prostě příkladem, jak by měla válečná hra s příměsí akčního velkofilmu vypadat - plná akce, výborné hudby, šokujících odhalení a nesmírně působivých momentů.

Na konec bych ještě vyzdvihl fakt, že hra se nebojí zůstat u relativně krátké herní doby. Pokud by došlo k umělému nastavování délky single playeru, hra by nemohla zůstat takovým zážitkem jakým je. Pro tvůrce by nebyl nejmenší problém zdvojnásobit délku hry prostými nedůležitými přestřelkami, které by ale neměly požadovaný efekt. Mnozí by byli spokojeni, že u hry namísto sedmi nebo osmi hodin prosedí nějakých patnáct, ale pravda je prostě taková, že by hra ztratila obrovskou část ze svého kouzla.

Pro všechny kdo chtějí u her sedět co nejdéle na úkor opravdového zážitku je tu multiplayer. Já osobně si bohatě vystačím s tím, co mi poskytla hra po stránce singleplayeru.

edit: Multiplayer nehraji nikdy u žádných her, nebaví mě to. Proto nebudu hodnotit hru pro více hráčů ani u této hry, to nechám na ostatních. ;-)