Pročpak se nedoznat k hříchu minulosti? Sportovní simulátory jsou obecně považovány za nejhorší herní žánr a jejich fanoušci nahlíženi s opovržením coby podřadná kasta interaktivního univerza. Za takových okolnosti je škraloup byť jen letmého vyzkoušení sportovní hry nejlépe zatajit a sám se postupně přesvědčit, že vůbec neexistuje. Mezi všemi těmi legendárními akcemi, RPG a adventurami by se v herním žebříčku přece jen příliš nevyjímal...
Jeden by tak však zatratil nikoliv pouhou hru, ale hned celý úsek svého života. Dlouhé období, kdy na něj z plakátu nad postelí shlížela hokejová superhvězda Pavel Bure, kupoval si Pro Hockey, přímo zbožňoval tým Floridy Panthers a dokonce(!) hrával hokej na skutečné ledové ploše. Přirozenou součástí toho všeho bylo NHL 2000.
Tehdy jsem šestý díl slavné série trochu neoprávněně vnímal jako dobrý nácvik týmové hry a především se u něj výborně bavil. Svůj vyvolený tým jsem nejprve s vypětím všech sil dotáhl do vyřazovacích bojů, aby zde naprosto tragicky vyhořel ve druhém kole proti nenáviděným Flyers. Ve druhé sezóně potom vše mistrně napravil, prošel Philadelphií ve finále konference a nakonec v sedmi zápasech uzmul Stanley Cup Detroit Red Wings. V té chvíli bych nedbal označit NHL 2000 za nejlepší hru všech dob.
S odstupem času jsem však musel své hodnocení zásadně pozměnit. Nikoliv snad kvůli vztahu ke sportovním hrám obecně, ale ve srovnání s předchozími díly. Proti téměř revolučním NHL 98 a 99, které jsem měl příležitost hrát později, znamenalo pokračování zásadní krok špatným směrem. Namísto snahy o jistou realističnost a logiku nastoupila arkádovost a sázení jednoduchých gólů. Promyšlené kombinace ztratily smysl, když daleko větší šance na vstřelení branky přinášela střela od modré nebo zpoza gólmanovy sítě. Umělá inteligence hokejistů takřka nedoznala změn a také po dalších stránkách došlo k pouhému „pozlacení“, aby se hra mohla opět prodávat za přemrštěnou plnou cenu. Jedinou výjimku tvořilo pouze zpracování pěstních soubojů, které přišly o veškeré kouzlo, a vylepšená grafika. Příležitost zahrát si u mladšího bratrance o osm let „lepší“ díl pouze potvrdilo, že se systém drobných bezcenných krůčku za velmi vysokou cenu stal standardem. Každoroční vydávání updatu s novými statistikami by rozhodně budilo menší pohoršení...
Je smutné, když tíha skutečnosti boří dětské legendy.
Jeden by tak však zatratil nikoliv pouhou hru, ale hned celý úsek svého života. Dlouhé období, kdy na něj z plakátu nad postelí shlížela hokejová superhvězda Pavel Bure, kupoval si Pro Hockey, přímo zbožňoval tým Floridy Panthers a dokonce(!) hrával hokej na skutečné ledové ploše. Přirozenou součástí toho všeho bylo NHL 2000.
Tehdy jsem šestý díl slavné série trochu neoprávněně vnímal jako dobrý nácvik týmové hry a především se u něj výborně bavil. Svůj vyvolený tým jsem nejprve s vypětím všech sil dotáhl do vyřazovacích bojů, aby zde naprosto tragicky vyhořel ve druhém kole proti nenáviděným Flyers. Ve druhé sezóně potom vše mistrně napravil, prošel Philadelphií ve finále konference a nakonec v sedmi zápasech uzmul Stanley Cup Detroit Red Wings. V té chvíli bych nedbal označit NHL 2000 za nejlepší hru všech dob.
S odstupem času jsem však musel své hodnocení zásadně pozměnit. Nikoliv snad kvůli vztahu ke sportovním hrám obecně, ale ve srovnání s předchozími díly. Proti téměř revolučním NHL 98 a 99, které jsem měl příležitost hrát později, znamenalo pokračování zásadní krok špatným směrem. Namísto snahy o jistou realističnost a logiku nastoupila arkádovost a sázení jednoduchých gólů. Promyšlené kombinace ztratily smysl, když daleko větší šance na vstřelení branky přinášela střela od modré nebo zpoza gólmanovy sítě. Umělá inteligence hokejistů takřka nedoznala změn a také po dalších stránkách došlo k pouhému „pozlacení“, aby se hra mohla opět prodávat za přemrštěnou plnou cenu. Jedinou výjimku tvořilo pouze zpracování pěstních soubojů, které přišly o veškeré kouzlo, a vylepšená grafika. Příležitost zahrát si u mladšího bratrance o osm let „lepší“ díl pouze potvrdilo, že se systém drobných bezcenných krůčku za velmi vysokou cenu stal standardem. Každoroční vydávání updatu s novými statistikami by rozhodně budilo menší pohoršení...
Je smutné, když tíha skutečnosti boří dětské legendy.
Castlevania: The New Generation