Série Polda pro mě až donedávna začínala a končila druhým dílem, který jsme jako jediný doma měli. Tehdy mi přišel jako fajn hra, ale nějak extra mě neuchvátil. Čas od času na něj dostanu chuť v rámci nostalgie, ale herně je za mě slabší.
Tak jsem si řekl, že trochu zariskuju a do letošní Herní výzvy využiju jeho další díl, který jsem nikdy nehrál. A světe div se, bavil jsem se více, než bych čekal!
Hrál jsem vylepšenou verzi ze Steamu, která obsahuje několik "quality-of-life" vylepšení, zejména možnost přeskočení miniher, zobrazení aktivních předmětů na obrazovce a nápovědu, co v inventáři lze spolu zkombinovat. A kdo by měl velké problémy, přímo v menu hry je možnost podívat se do návodu.
Začnu těmi zatracenými minihrami - lehce si pamatuju, jak se u počátečních amerických očí na základce rozčiloval kamarád. Říkal jsem si, že já budu hardcore a všechny minihry poctivě dokončím.
Toto předsevzetí mi vydrželo zhruba 10 minut.
Mince jsem přeskočil, ale chuť jsem si spravil u krys, které jsem dal napoprvé. Střelnici a ponorku jsem dal napodruhé a na prší jsem se vykašlal v momentě, kdy jsem zjistil, kolik času by mi výhra asi tak trvala.
Jinými slovy, moc děkuji autorům, že se rozhodli tu možnost do nové verze dát. Jinak by byl můj gameplay velmi krátkého trvání.
Polda se nově odehrává na vícero různých lokacích, které obsahují cca 5 - 8 obrazovek a po jejich vyřešení se posouváte úplně jinam. Přišlo mi to jako dobrý nápad, protože se už člověk nemusí jako blbec vracet zpátky a kontrolovat, co se kde třeba zpřístupnilo (Koukám se na vás, hrací karty od nadřízeného ve druhém díle!)
Humor se mi zdál taky zhruba o úroveň lepší, takže narozdíl od předchozího dílu jsem se zde párkrát i uchechtl (!) a nikdy jsem neměl pocit, že se koukám na výběr toho nejlepšího ze Zlaté mříže.
Ani inventář už nemáte tak zaplněný jako dříve a odpadly i zbytečné předměty a vyloženě nesmyslné kombinace. Vždy jsem ve hře měl pocit, že vím, jak dál. Pokud ne, tak to bylo tím, že jsem něco přehlédl, takže možnost zvýraznit si aktivní předměty a plochy na obrazovce jsem občas využíval. Ony totiž velmi často splývaly s okolím, takže bylo často potřeba projíždět přes celou obrazovku a zkoumat, na co jde kliknout.
Takhle mi hra krásně odsýpala a žádné zákysy se nekonaly. Super!
Jen je škoda, že příběh - ačkoliv byl ze začátku zajímavý - sklouzne do unylého překombinovaného zachraňování amerického prezidenta před arabskými teroristy. Myslím, že s tou zápletkou se dalo vymyslet něco lepšího, zvlášť, kdyby se autoři drželi víc při zemi.
Co mě ale bilo do očí byly gramatické chyby v titulcích, které se objevovaly už v minulém díle, ale tady to byl fakt extrém. Koukat na věty typu "Orli se mi vždycky líbily", "Uží si to", apod. si moje oči fakt nezasloužily.
Kolem a kolem jsem vážně překvapený, že mě hra takhle bavila a třeba se někdy pustím do dalšího dílu.
Herní výzva 2026 - Rozumíme si? (SC)
Tak jsem si řekl, že trochu zariskuju a do letošní Herní výzvy využiju jeho další díl, který jsem nikdy nehrál. A světe div se, bavil jsem se více, než bych čekal!
Hrál jsem vylepšenou verzi ze Steamu, která obsahuje několik "quality-of-life" vylepšení, zejména možnost přeskočení miniher, zobrazení aktivních předmětů na obrazovce a nápovědu, co v inventáři lze spolu zkombinovat. A kdo by měl velké problémy, přímo v menu hry je možnost podívat se do návodu.
Začnu těmi zatracenými minihrami - lehce si pamatuju, jak se u počátečních amerických očí na základce rozčiloval kamarád. Říkal jsem si, že já budu hardcore a všechny minihry poctivě dokončím.
Toto předsevzetí mi vydrželo zhruba 10 minut.
Mince jsem přeskočil, ale chuť jsem si spravil u krys, které jsem dal napoprvé. Střelnici a ponorku jsem dal napodruhé a na prší jsem se vykašlal v momentě, kdy jsem zjistil, kolik času by mi výhra asi tak trvala.
Jinými slovy, moc děkuji autorům, že se rozhodli tu možnost do nové verze dát. Jinak by byl můj gameplay velmi krátkého trvání.
Polda se nově odehrává na vícero různých lokacích, které obsahují cca 5 - 8 obrazovek a po jejich vyřešení se posouváte úplně jinam. Přišlo mi to jako dobrý nápad, protože se už člověk nemusí jako blbec vracet zpátky a kontrolovat, co se kde třeba zpřístupnilo (Koukám se na vás, hrací karty od nadřízeného ve druhém díle!)
Humor se mi zdál taky zhruba o úroveň lepší, takže narozdíl od předchozího dílu jsem se zde párkrát i uchechtl (!) a nikdy jsem neměl pocit, že se koukám na výběr toho nejlepšího ze Zlaté mříže.
Ani inventář už nemáte tak zaplněný jako dříve a odpadly i zbytečné předměty a vyloženě nesmyslné kombinace. Vždy jsem ve hře měl pocit, že vím, jak dál. Pokud ne, tak to bylo tím, že jsem něco přehlédl, takže možnost zvýraznit si aktivní předměty a plochy na obrazovce jsem občas využíval. Ony totiž velmi často splývaly s okolím, takže bylo často potřeba projíždět přes celou obrazovku a zkoumat, na co jde kliknout.
Takhle mi hra krásně odsýpala a žádné zákysy se nekonaly. Super!
Jen je škoda, že příběh - ačkoliv byl ze začátku zajímavý - sklouzne do unylého překombinovaného zachraňování amerického prezidenta před arabskými teroristy. Myslím, že s tou zápletkou se dalo vymyslet něco lepšího, zvlášť, kdyby se autoři drželi víc při zemi.
Co mě ale bilo do očí byly gramatické chyby v titulcích, které se objevovaly už v minulém díle, ale tady to byl fakt extrém. Koukat na věty typu "Orli se mi vždycky líbily", "Uží si to", apod. si moje oči fakt nezasloužily.
Kolem a kolem jsem vážně překvapený, že mě hra takhle bavila a třeba se někdy pustím do dalšího dílu.
Herní výzva 2026 - Rozumíme si? (SC)
Pro: Možnost přeskočit minihry, víceméně logické úkoly, vícero lokací s několika obrazovkami, lepší humor oproti druhému dílu
Proti: Příběh mohl být lepší, gramatické chyby v titulcích