Dvě věci, se kterými už jsem v životě prakticky nepočítal: že si někdy přečtu Winds of Winter a že Márty někdy vydá tuhle hru. Trvalo to snad nějakých 8 let, ale aspoň té hry jsem se dočkal. Stálo čekání za to?

Dejme tomu, že jsem spokojen. Musím uznat, že od doby, co sám netrpím depresemi, mě Mártyho tvorba neoslovuje tak jako dřív. Ale jeho humor mě stále baví. Jsem rád, že herní ZNK produkce existuje, protože jinou adventuru podobného střihu a navíc s českými kořeny prostě nemáme. Nicméně, lhal bych sám sobě do kapsy, kdybych tvrdil, že se jedná o něco víc než průměrnou hru. Moc nechápu, co na vývoji trvalo tak dlouho... po dokončení mám pocit, že bych něco podobného s Řezníkovým scénářem v ruce dokázal zmastit v Unity za měsíc po víkendech sám s pomocí YT tutoriálů, LLM a babičky, co by mi hlídala děti. Jedná se totiž o velmi klasickou (čti zastaralou) adventuru, která nepřichází s ničím moderním; chraň bůh, inovativním. Budiž autorům k dobru, že sami popisují hru jako "oldschool". To tedy opravdu je: chybí podsvícení interaktivních bodů, nápověda, ve hře jsou soft lock bugy atd. Co naopak nechybí je všemi oblíbený pixelhunting. Nejmodernější featura je asi autosave; cením.

Na druhou stranu, příběh mě bavil a humor rozesmál. Dabing je naprosto famózní, jak se dalo čekat. Graficky se mi hra celkem líbí, cením snahu o zachování věrnosti původním artstylům, ale i posun k moderní vektorové grafice, která nahrazuje nekoukatelný MS paint art. Cca 6 hodin herní doby je za mě naprosto ideální.

Takže se ve mě trošku bije moje hráčská perfekcionistická stránka s tou druhou, kterou rozesměje přijít do děcáku a ohlasit se hláškou "Přisel jsem sem mrdat děti".

Perfekcionista by dal 50%, sodomagor by dal 100%. Dávám 75%.