Život Není Krásný: Poslední Exekuce

Multimediálně založený Martin "Řezník" Pohl, který poslední dekádu a půl upřel své kreativní vlohy k produkci oduševnělé muziky a poetických filmů, jejichž kvalita je dosti proměnlivá, byl náhle osvícen a vzpomněl si, že taky jednou dělal hry. Ale jaksi už asi zapomněl, že dělat hru není žádná prdel a po velice pofidérním 8letém vývoji, který, hádám, trval reálně tak roky dva, se opravdu povedlo osmý díleček této tehdejší freeware kultovní série dokončit. Stálo to za to čekání?

Jak se to vezme. Ono jednoduše nelze ZNK upřít fakt, že se jedná o zcela výjimečnou sérii, nejen v našich luzích a hájích. Celá série měla vzestupnou tendenci a klidně mohu s čistou myslí prohlásit, že 666 a sedmička jsou regulérní hry, které jsem dohrál několikrát a užil si je velmi. Tudíž poslední exekuci budu troufale srovnávat s těmito dvěma díly. Onu unikátnost si osmička stále drží. Humor, který se ne všem trefí do vkusu, je stále ostrý, vulgární, fekální, ujetý, a zábavný. Popisy objektů a dění ve světě jsou napsány košatou a čtivou češtinou. Někdy i obyčejný nápis na zdi či nedojedený smažák v housce má svůj vlastní mini příběh, který je popsán dlouhosáhle a poutavě. To se od starších dílů nezměnilo a je to pro mne největší klad této nezbednosti.

To mohu směle poznamenat i o lidech, kteří některá slova proměňují ve zvukovou stopu. Dabing se mi vždy v ZNK líbil. Na amatérské poměry nadstandardní a vždy bylo patrné, že dabéři čtou své repliky se zápalem. Není tomu jinak ani zde. Nyní již na daleko profesionálnější úrovni, nejen co do kvality zvuku/mikrofonů, ale i jmen. Ač slovo psané tu značně převažuje, verbální přednes nemá chybu. Od zfetovaných výrostků, vysmažených cikánů po kultivované, omšelé exekutory a zbídačené děti. Hlasy sedí – někdy jsou komicky over the top, někdy zase na normálku a přirozeně jsou namluveny zábavně a je patrné, že se herci bavili. Tudíž jsem se bavil i já.

Vizuál se přesunul od Visual Basic k provařenému Unity Engine. Animace a vizuál jsou pochopitelně propracovanější a i přes vyšší detaily a rozlišení JE osmička věrná uměleckému stylu dílů předchozích.

Co mě nebavilo vůbec, byla ta herní část. Hádanky balancovaly na hranici dementních až po triviálně jednoduché, ale obecně vzato nemůžu říct, že by většina nebyla logická, to bych kecal. Největší voser byl v tom, že hra nemá funkci "označení aktivních míst na obrazovce", což mělo za následek, že jsem často jako slepý cocot přehlédnul zcela zásadní, leč nepatrnou věc, kupříkladu sponku na podlaze. Též mě do nepříčetnosti vytáčely úkoly typu "najdi/přines" 3 kytky, žvejky apod. Sranda je, že hra má "quest" systém, kterým jako by se vám potutelně vysmívala do xichu.

Hudba je voprus a největší zklamání. Když už nějaká ve hře je – ve většině lokací žádná není –, jedná se o několikasekundový loop, který, obzvláště po několikanásobném vracení se do stejné lokace, mi v útrobách vařil močovinu. To staré díly byly v tomto ohledu daleko plnější a záživnější. A když už nějaká lokace neměla hudební podkres, byl slyšet ruch či ambient, který scénu doplňoval. Zde je skoro úplný hovno. Taky se Marty projevil jako línej knecht.

Story je OK. Exekuce za začátku pobavily, druhá polovina byla krapet utahanější a ke konci to už začalo ztrácet dech. Působí dost uspěchaně, no.

Po tak dlouhém čekání jsem očekával víc, ale když se na to budu dívat pozitivně, tak vlastně můžu být rád, že to nakonec vyšlo. Fanoušci série si budou pokřtívat nevědomky semenem a močí svá stehna a slipy. Nezaujaté neurazí, ale ani nenadchne. A ti, kdož této sérii neholdují, si pravděpodobně osmičku ani nezahrají.