Tails of Iron mě v traileru zaujala pěknou kreslenou barevnou grafikou a nějak jsem nabyl dojmu, že to je další z řady metroidvanií, takže jsem ji kdysi v nějaké slevě pořídil. Nakonec se ze hry vyklubala "obyčejná" akční hra, kde není ani moc plošinkování, žádný metroidvaniování ani soulsování.
V zásadě jde jenom o přesouvání mezi lokacemi a souboje. Příběh nemůže být jednodušší - naše krysí království napadnou žáby, zabijí tátu krále, rozmlátí království a my jako nejmladší syn vyrážíme za pomstou a obnovou. Ve hře je jenom několik lokací, mezi kterými neustále fasttravelujeme tam a zpátky - hrad, vesnice, doly, lovecká osada a překvapivá "futuristická", elektřinou vybavená krtčí oblast. Je pěkné, jak postupem hraní se rozbité interiéry a venkovní lokace pomalu obnovují, všude pracují krysí dřevorubci, tesaři a další. Dostáváme jednoduché mise typu dojdi tam a vymlať to. Některé mise se jmenují vedlejší, ale bez splnění většiny z nich se nelze posunout dál. Až nějakou závěrečnou bojovou arénu jsem neplnil celou.
Z ostatních komentářů jsem cítil nespokojenost se soubovým systémem, ale já jsem s ním po chvilce zvykání neměl problém a souboje jsem sice opakoval, ale nebylo to nijak frustrující. Pohyb naší krysy je takový těžkopádný, podle váhy vybavení můžeme mít nízkou, střední nebo těžkou váhu, která pohyb ovlivňuje, já jsem jel celou dobu nejlehčí buildy a pohyb na střední nebo snad těžkou si vlastně úplně neumím představit. Ale jinak souboje nebyly přehnaně obtížné, bossové i obyčejní soupeři z řad žab, brouků a krysozombií používali klasický blokovatelný útok, longrange blokovatelný útok, neblokovatelný útok, útok, který bylo možné parýrovat a nakonec AoE útok. Každý útok byl avizovaný dopředu různými barvami, takže nebyl problém je správně vyřešit. Mě se souboje vlastně celkem dost líbily. Nepřátel malých i bossů je velké množství a nepřestali mě až do konce bavit.
V průběhu hry sbíráme obrovské množství vybavení - lehké, střední těžké brnění, jednoruční, obouruční a střelné zbraně, ale bylo ho vlastně až zbytečně moc. Já se hlavně snažil držet nízkou váhu a tak jsem s mnoha zbraněmi ani nezkoušel hrát. Postavu nijak nelevelujeme, pouze jako vedlejší úkoly sbíráme suroviny na jídla, kdy pak nám je kuchař připraví a drobné se naši kryse zvedne zdraví. Útok a obranu ovlivňuje zvolené vybavení.
Krysy v reálu úplně nesnáším, nejlepší hra s hlodavci je Ghost of a Tale , kde jsou krysy správně záporáci, ale tuhle zhruba dvacetihodinou záležitost jsem si opravdu užil a těším se na druhý díl.
V zásadě jde jenom o přesouvání mezi lokacemi a souboje. Příběh nemůže být jednodušší - naše krysí království napadnou žáby, zabijí tátu krále, rozmlátí království a my jako nejmladší syn vyrážíme za pomstou a obnovou. Ve hře je jenom několik lokací, mezi kterými neustále fasttravelujeme tam a zpátky - hrad, vesnice, doly, lovecká osada a překvapivá "futuristická", elektřinou vybavená krtčí oblast. Je pěkné, jak postupem hraní se rozbité interiéry a venkovní lokace pomalu obnovují, všude pracují krysí dřevorubci, tesaři a další. Dostáváme jednoduché mise typu dojdi tam a vymlať to. Některé mise se jmenují vedlejší, ale bez splnění většiny z nich se nelze posunout dál. Až nějakou závěrečnou bojovou arénu jsem neplnil celou.
Z ostatních komentářů jsem cítil nespokojenost se soubovým systémem, ale já jsem s ním po chvilce zvykání neměl problém a souboje jsem sice opakoval, ale nebylo to nijak frustrující. Pohyb naší krysy je takový těžkopádný, podle váhy vybavení můžeme mít nízkou, střední nebo těžkou váhu, která pohyb ovlivňuje, já jsem jel celou dobu nejlehčí buildy a pohyb na střední nebo snad těžkou si vlastně úplně neumím představit. Ale jinak souboje nebyly přehnaně obtížné, bossové i obyčejní soupeři z řad žab, brouků a krysozombií používali klasický blokovatelný útok, longrange blokovatelný útok, neblokovatelný útok, útok, který bylo možné parýrovat a nakonec AoE útok. Každý útok byl avizovaný dopředu různými barvami, takže nebyl problém je správně vyřešit. Mě se souboje vlastně celkem dost líbily. Nepřátel malých i bossů je velké množství a nepřestali mě až do konce bavit.
V průběhu hry sbíráme obrovské množství vybavení - lehké, střední těžké brnění, jednoruční, obouruční a střelné zbraně, ale bylo ho vlastně až zbytečně moc. Já se hlavně snažil držet nízkou váhu a tak jsem s mnoha zbraněmi ani nezkoušel hrát. Postavu nijak nelevelujeme, pouze jako vedlejší úkoly sbíráme suroviny na jídla, kdy pak nám je kuchař připraví a drobné se naši kryse zvedne zdraví. Útok a obranu ovlivňuje zvolené vybavení.
Krysy v reálu úplně nesnáším, nejlepší hra s hlodavci je Ghost of a Tale , kde jsou krysy správně záporáci, ale tuhle zhruba dvacetihodinou záležitost jsem si opravdu užil a těším se na druhý díl.
Devil May Cry