Vytvořit solidní cyber punk je kumšt. Své o tom ví i ty nejpovolanější z oboru, když vytvářeli dosud největší hru v rámci tohoto žánru. Jak se s tím ale popralo malé studio, i když vlastně ze stejné země? Řekl bych, že víceméně se ctí.
Nobody Wants to Die je typická 3D adventura z netypicky moderního světa. Více, než na luštění úkolů a postupu v ději klade důraz na příběh, což není vůbec na škodu. Příběh je totiž asi to nejzásadnější, co tato hra nabízí. Nicméně i s ním to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Na první pohled totiž zjistíte, že se jedná o klasický neo-noir. Hlavní postava – James Karry – je typicky Chandlerovský vyšetřovatel staré školy. Notor a člověk, který nejde pro sarkasmus a upřímnost daleko. Jenže zrovna jemu spadne do ruky vyšetřování série vražd vlivných osob, což je doslova něco pro něj.
Jenže vyšetřování není tak jednoduché, jak se zdá. Hra vysvětluje, co se v budoucnosti změnilo a docela trvá, než se do toho hráč dostane. Dochází tu k různým rozštěpům mysli, převádění do nových lidských schránek, kupčení s tím a tak dále. Vlastně na začátku jste moudřejší více, než na konci. Autoři se toho totiž vůbec nebáli a z klasické vyšetřovačky nakonec udělali vysloveně filozofickou záležitost. Otázka ale je, jestli je to dobře.
Přesto se hra honosí různými, poměrně zajímavými herními mechanikami. Například si můžete na místě zločinu odkrývat, co se na místě událo vzhledem k nalezeným důkazům. Také tu dochází k jisté minihře, kde se párkrát za hru stane, že si nastřádáte důkazy a pak je mezi sebou propojujete a hledáte souvislosti za cílem zajištění pokroku ve vyšetřování. To vše v naprosto úchvatném neony prosvíceném moderním New Yorku, který vypadá, jak z filmů jako jsou Blade Runner nebo Pátý element. Když nic jiného, tak tu atmosféru jsem si opravdu užíval.
Během hraní se pak nestává, že byste se někde nějak zásadně zasekli. Sice se tu bavíme o 3D adventuře, ale skoro bych to až považoval za vizuální román. Hezky se to odvíjí, pořád se něco děje a délka je tak akorát, aby Vás to udrželo v napětí. Vaše rozhodnutí má navíc na finále vliv, takže se dočkáte i různých závěrů. Takže suma sumárum? Zklamaný jsem nebyl, jen v tom příběhu jsem se ke konci dost ztrácel. A finále asi nebylo úplně podle představy. Každopádně pro specifický žánr a onu atmosféru si tato hra pozornost jednoznačně i tak zaslouží.
Nobody Wants to Die je typická 3D adventura z netypicky moderního světa. Více, než na luštění úkolů a postupu v ději klade důraz na příběh, což není vůbec na škodu. Příběh je totiž asi to nejzásadnější, co tato hra nabízí. Nicméně i s ním to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Na první pohled totiž zjistíte, že se jedná o klasický neo-noir. Hlavní postava – James Karry – je typicky Chandlerovský vyšetřovatel staré školy. Notor a člověk, který nejde pro sarkasmus a upřímnost daleko. Jenže zrovna jemu spadne do ruky vyšetřování série vražd vlivných osob, což je doslova něco pro něj.
Jenže vyšetřování není tak jednoduché, jak se zdá. Hra vysvětluje, co se v budoucnosti změnilo a docela trvá, než se do toho hráč dostane. Dochází tu k různým rozštěpům mysli, převádění do nových lidských schránek, kupčení s tím a tak dále. Vlastně na začátku jste moudřejší více, než na konci. Autoři se toho totiž vůbec nebáli a z klasické vyšetřovačky nakonec udělali vysloveně filozofickou záležitost. Otázka ale je, jestli je to dobře.
Přesto se hra honosí různými, poměrně zajímavými herními mechanikami. Například si můžete na místě zločinu odkrývat, co se na místě událo vzhledem k nalezeným důkazům. Také tu dochází k jisté minihře, kde se párkrát za hru stane, že si nastřádáte důkazy a pak je mezi sebou propojujete a hledáte souvislosti za cílem zajištění pokroku ve vyšetřování. To vše v naprosto úchvatném neony prosvíceném moderním New Yorku, který vypadá, jak z filmů jako jsou Blade Runner nebo Pátý element. Když nic jiného, tak tu atmosféru jsem si opravdu užíval.
Během hraní se pak nestává, že byste se někde nějak zásadně zasekli. Sice se tu bavíme o 3D adventuře, ale skoro bych to až považoval za vizuální román. Hezky se to odvíjí, pořád se něco děje a délka je tak akorát, aby Vás to udrželo v napětí. Vaše rozhodnutí má navíc na finále vliv, takže se dočkáte i různých závěrů. Takže suma sumárum? Zklamaný jsem nebyl, jen v tom příběhu jsem se ke konci dost ztrácel. A finále asi nebylo úplně podle představy. Každopádně pro specifický žánr a onu atmosféru si tato hra pozornost jednoznačně i tak zaslouží.
Return of the Obra Dinn