Co se to s Black Element Software stalo? Po solidním Shadovi, kterého jsem si už jednou zopakoval a možná to udělám znovu, vznikl divný klon Doom 3, kde je toho snad více špatně než dobře. Nedivím se, že studio muselo ukončit svou činnost, respektive že bylo pohlceno Bohemia Interactive.
Vezmu to hezky popořadě. Po nemastném neslaném úvodu jsem byl vržen na asteroid Alpha Prime, abych zachránil nového přítele své bývalky. To je motivace jako blázen a fakt nevím, kdo by mohl odolat těm lákadlům ve formě hrozícího smrtelného nebezpečí od šílených ozbrojených obyvatel místní základny nebo vystavení se vlivu neznámého prvku nazvaného hubbardium, který toto šílenství způsobuje. Od Neffa jsem nic nečetl a jestli opravdu psal zdejší scénář, tak vlastně ani nechci.
Stěžejní složkou každé hry je bezesporu hratelnost. Ta tu na jednu stranu není úplně špatná, ale hrozně jí sráží několik zásadních prvků. Tím prvním je nepochopitelná přesnost nepřátel, kteří mě zasáhli téměř pokaždé, když jsem jen nepatrnou částí těla vykoukl zpoza rohu. Pak jsou to ty neskutečné počty, v nichž se nepřátelé objevují, což spolu s jejich odolností a neustálým nedostatkem munice dělá ze všech přestřelek festival ukládání a nahrávání. V neposlední řadě musím zmínit i vesmírné vozidlo, s nímž jsem byl nucen projet celou jednu ne úplně krátkou úroveň a které se ovládalo opravdu příšerně.
Když si odmyslím ty nadpozemské vlastnosti nepřátel, tak byly přestřelky vlastně docela zábavné. Zbraňový arzenál se postupně rozrůstá o nové kousky a je fajn mít možnost prozkoumávat různé šachty, skříňky nebo krabice, jestli tam náhodou není něco použitelného. I možnost manipulace s naprostou většinou předmětů se mi líbila, i když je ve výsledku vlastně úplně k ničemu, protože jejich házením po nepřátelích se nestane vůbec nic. Tedy až na výbušné sudy nebo kanystry. Alespoň jsem si zde užil granáty, které v žádné hře v podstatě nepoužívám.
Ještě mohu zmínit hackování, které se netýká jen dveřních systémů či silových polí, ale třeba také různých manipulátorů, min nebo automatických střílen. Sepsul jsem tuhle hru krásně a bohužel i zaslouženě. Teď si dám asi něco klidnějšího, protože jsem si střílení užil více, než jsem původně plánoval.
Vezmu to hezky popořadě. Po nemastném neslaném úvodu jsem byl vržen na asteroid Alpha Prime, abych zachránil nového přítele své bývalky. To je motivace jako blázen a fakt nevím, kdo by mohl odolat těm lákadlům ve formě hrozícího smrtelného nebezpečí od šílených ozbrojených obyvatel místní základny nebo vystavení se vlivu neznámého prvku nazvaného hubbardium, který toto šílenství způsobuje. Od Neffa jsem nic nečetl a jestli opravdu psal zdejší scénář, tak vlastně ani nechci.
Stěžejní složkou každé hry je bezesporu hratelnost. Ta tu na jednu stranu není úplně špatná, ale hrozně jí sráží několik zásadních prvků. Tím prvním je nepochopitelná přesnost nepřátel, kteří mě zasáhli téměř pokaždé, když jsem jen nepatrnou částí těla vykoukl zpoza rohu. Pak jsou to ty neskutečné počty, v nichž se nepřátelé objevují, což spolu s jejich odolností a neustálým nedostatkem munice dělá ze všech přestřelek festival ukládání a nahrávání. V neposlední řadě musím zmínit i vesmírné vozidlo, s nímž jsem byl nucen projet celou jednu ne úplně krátkou úroveň a které se ovládalo opravdu příšerně.
Když si odmyslím ty nadpozemské vlastnosti nepřátel, tak byly přestřelky vlastně docela zábavné. Zbraňový arzenál se postupně rozrůstá o nové kousky a je fajn mít možnost prozkoumávat různé šachty, skříňky nebo krabice, jestli tam náhodou není něco použitelného. I možnost manipulace s naprostou většinou předmětů se mi líbila, i když je ve výsledku vlastně úplně k ničemu, protože jejich házením po nepřátelích se nestane vůbec nic. Tedy až na výbušné sudy nebo kanystry. Alespoň jsem si zde užil granáty, které v žádné hře v podstatě nepoužívám.
Ještě mohu zmínit hackování, které se netýká jen dveřních systémů či silových polí, ale třeba také různých manipulátorů, min nebo automatických střílen. Sepsul jsem tuhle hru krásně a bohužel i zaslouženě. Teď si dám asi něco klidnějšího, protože jsem si střílení užil více, než jsem původně plánoval.
Pro: průzkum základy, manipulace s předměty, hackování
Proti: příběh, přesní a odolní nepřátelé, ovládání vesmírného vozidla