Na to, že se jedná o datadisk, tak herní doba je teda celkem masivní. Ne, že by to bylo na škodu, protože v práci je času dost, ale každopádně mě to překvapilo. Před 25ti lety se ty hry prostě dělaly jinak než dneska, bohudík za to...

Hraní jsem si užil a hezky zavzpomínal na starý dobrý časy. Příběh byl celkem fajn a nenudil. Na hlavní hrdiny jsem si během hraní zvyknul a kupodivu by se snad i dalo říct, že jsem si k některým vybudoval určitej vztah. Nejvíc mě bavil Crag Hack...

S čím jsem měl ale problém, tak to byla skutečnost, že i přesto, že měl každý hrdina od začátku celkem specifický příběh a vlastnosti, tak se v tom člověk po čase začal ztrácet. Nejdřív totiž hrajete za prvního dobrýho hrdinu, pak za druhýho dobrýho...nakonec za špatnýho a pak se zase vrátíte k tomu prvnímu a tak dále. Pak se to začne kombinovat a člověk se v tom začne orientovat až ke konci. Dokonce jeden z hrdinů je na začátku vyloženě specifický tím, že mu vůbec nemůžete koupit knihu kouzel, protože se "zřekl" kouzlení. Nicméně v další kampani už najednou tu knihu od začátku měl a kouzlil ostošest.

Další věcí byla obtížnost, u který vlastně doteď nevím, jak by tu měla fungovat. Dost pravděpodobně si za to ale můžu sám, protože jsem předtím zkoušel hrát Heroes of Might and Magic III: Horn of the Abyss, kde byla i střední obtížnost celkem brutální a já to raději odložil a sáhnul po něčem hratelnějším. Z toho důvodu jsem se rozhodnul, že všechny scénáře tu budu hrát taky na normal (pro neznalce je tu 5 úrovní obtížnosti). Díky tomu jsem si asi dost naběhnul, protože až na pár výjimek jsem hrou prošel jak nůž máslem. Na začátku každého scénáře mi totiž sama hra nastavila nějakou obtížnost, která se průběžně měnila. Doteď teda vlastně nevím, jestli ta přednastavená obtížnost byla fixně nastavena tak, aby byl scénář optimálně hratelný nebo jestli to bylo nějak náhodně generováno. Každopádně obecně si troufám tvrdit, že v tomhle vývojáři celkem solidně pohořeli, protože když jsem ke konci hry hrál za nějakýho hrdinu, tak byl solidně nadřenej, ale když jsem hrál v další kampani proti němu, tak působil jak nějakej řadovej bezejmenej trouba :/

Korunu tomu nasadil předposlední scénář, kdy jsem hrál za alianci dobrých hrdinů a narazil jsem na Sandra (což je hlavní záporná postava celý hry) a po solidním boji se mi ho podařilo porazit. Po dohrání scénáře jsem se nestačil divit, když mi hra oznámila, že jdu do finále a konečně se střetu se...Sandrem!?! Takže mi došlo, že Sandro se předtím prostě ve objevil "omylem" jako řadový hrdina a hra si s tím vůbec nelámala hlavu! Jako samotný téma tady vidím brutální nevyváženost týhle postavy, která má nesmyslně overpowered skill expert necromancy, takže když za ní hrajete, tak během několika úvodních bojů nasbíráte takový počet lichů, že pro vás všechny ostatní jednotky začnou být absolutně zbytečný a nakonec skončíte s takovými počty, že vás to už ani nebaví, protože každýho sfouknete jak s víčku v prvním kole! Ve chvíli kdy ale nastoupíte proti Sandrovi, tak, světe div se, po těch stovkách lichů ani stopy?!?

To celkem zamrzí, protože člověk se celou dobu těší, že to na konci bude pořádná výzva. Jak jsem ale psal předtím, je dost pravděpodobný, že si za to můžu sám tím, že jsem nenechával automaticky nastavenou obtížnost před každým scénářem. Na druhou stranu, pokud by to takhle mělo opravdu cíleně fungovat, tak se mi to "řešení" moc nelíbí. Působilo by to totiž, jako by si vývojáři řekli: "tuhle mapu jsme udělali celkem lehkou, tak poradíme playerovi, že by si u ní měl zvýšit obtížnost". Takhle by to asi být nemělo... :/

I přes výše popsaná negativa se ale jedná o kvalitní zábavu a moc fajn zážitek :)