Mobilní hry příliš nevyhledávám, ale na zkrácení dlouhé chvíle jsou fajn. Na starých Nokiích k tomuto účelu sloužil především Snake nebo Space Impact, ale na Androidu mě nechytlo nic, snad mimo Mravenců. To platilo až do chvíle, než jsem při sledování teď už postaršího pořadu Applikace s Tukanem, jako hlavním moderátorem, nenarazil na Crossy Road. Nenápadnou hříčku, v níž je hlavním úkolem překonat několikaproudé silnice, koleje nebo řeky a doskákat co možná nejdál.
Nebudu si nic nalhávat, můj rekord 328 je nic oproti těm čtyřciferným numerům, kterých dosahují ti nejlepší hráči (maximální možné skóre je 9999). Já si však dal jiný cíl, než je honba za co nejlepším výsledkem, i když jsem se samozřejmě i tak snažil své maximum co nejvíce posunout. Jelikož se ve hře dá měnit ovládaná postava či předmět, chtěl jsem získat úplně všechny. Některé byly pouze sezónní záležitostí nebo šlo o součást nějaké kampaně, ale naprostou většinu z té více než čtyřstovky lze odemknout i dnes.
Nyní mi hra hlásí stav 397/403 s tím, že těch šest zbylých charakterů je placených. Tak daleko, abych za takové zbytečnosti utrácel, jsem ještě nedospěl a doufám, že ani nikdy nedospěji, takže jsem se vlastně dostal tam, kam jsem původně chtěl. Odemkl jsem všechny postavy ve všech kategoriích, a to včetně těch tajných, u nichž jsem občas musel pátrat na internetu, jak je vlastně mohu získat.
Nedám dopustit na mého nejoblíbenějšího živočicha ptakopyska, ptáka kiwiho nebo ježuru a dětem se zase líbí pohádková Alenka, jednorožec nebo postavy z Katamari Damacy. Je toho tu opravdu spousta, co se dá odemknout a následně ovládat. Některé charaktery mají dokonce svá specifická prostředí a úkoly (bobr, lední medvěd, tučňák nebo třeba Pac-Man), což skvěle osvěžuje jinak po čase stereotypní hratelnost.
Někdy v budoucnu si Crossy Road určitě ještě pustím, minimálně z toho důvodu, abych zkontroloval, zda nepřibyly nové postavy. V nejbližší době to ale určitě nebude, protože jsem se hry vcelku přesytil a momentálně mi nenabízí nic, co by mě k ní znovu přikovalo.
Nebudu si nic nalhávat, můj rekord 328 je nic oproti těm čtyřciferným numerům, kterých dosahují ti nejlepší hráči (maximální možné skóre je 9999). Já si však dal jiný cíl, než je honba za co nejlepším výsledkem, i když jsem se samozřejmě i tak snažil své maximum co nejvíce posunout. Jelikož se ve hře dá měnit ovládaná postava či předmět, chtěl jsem získat úplně všechny. Některé byly pouze sezónní záležitostí nebo šlo o součást nějaké kampaně, ale naprostou většinu z té více než čtyřstovky lze odemknout i dnes.
Nyní mi hra hlásí stav 397/403 s tím, že těch šest zbylých charakterů je placených. Tak daleko, abych za takové zbytečnosti utrácel, jsem ještě nedospěl a doufám, že ani nikdy nedospěji, takže jsem se vlastně dostal tam, kam jsem původně chtěl. Odemkl jsem všechny postavy ve všech kategoriích, a to včetně těch tajných, u nichž jsem občas musel pátrat na internetu, jak je vlastně mohu získat.
Nedám dopustit na mého nejoblíbenějšího živočicha ptakopyska, ptáka kiwiho nebo ježuru a dětem se zase líbí pohádková Alenka, jednorožec nebo postavy z Katamari Damacy. Je toho tu opravdu spousta, co se dá odemknout a následně ovládat. Některé charaktery mají dokonce svá specifická prostředí a úkoly (bobr, lední medvěd, tučňák nebo třeba Pac-Man), což skvěle osvěžuje jinak po čase stereotypní hratelnost.
Někdy v budoucnu si Crossy Road určitě ještě pustím, minimálně z toho důvodu, abych zkontroloval, zda nepřibyly nové postavy. V nejbližší době to ale určitě nebude, protože jsem se hry vcelku přesytil a momentálně mi nenabízí nic, co by mě k ní znovu přikovalo.
Pro: jednoduchá a chytlavá hratelnost, odemykání charakterů, ptakopysk
Proti: po čase stereotyp