Cars 3 jsou v zásadě fajn arkádou prakticky pro všechny věkové skupiny. Hru by bylo nefér odpálit jako nedopečený přívěšek k filmu – na to dělá dost proto, aby ze řady obdobných her vynikla. Výrazně mi však vadila koncepce obsahu, díky které hra působí trochu bezcílně a poměrně brzy nudí.
Hra obsahuje něco ke dvacítce tratí. Většina z nich se odemyká tím, že se na té předchozí jednoduše projedete a to v libovolném herním módu. První nebo poslední? To je fuk. V rámci hlavního herního režimu by si tvůrci představovali, že každou z tratí navštívíte alespoň pětkrát, jednou za každý herní mód. Přišlo mi to bohužel celkem bez nápadu a bez motivace k tomu abych u hry vydržel delší dobu. Vybrat takřka libovolnou trať, libovolný mód a závoďák a jen si tak jezdit, se velmi rychle omrzí. Postup hrou mají simulovat poměrně odfláklé "bossfighty", které autoři zamknuli za nutnost splnit určitý počet skillchecků. Jedná se o určité výzvy, které lze během závodů plnit. Většinu z nich sfouknete tak nějak přirozeně, ale najdou se i takové, jejichž přesný požadavek jsem nerozklíčoval až do konce hry (jak sakra udělat air drift!). Za touto bariérou se skrývá i většina nových vozítek, které se však ve všech případech řídí naprosto stejně a úplně chybí rozdílné atributy. Během chvilky tak okusíte prakticky veškerý typ obsahu a motivace hrát dál se omezuje vlastně jen na postupné plnění skillchecků z tabulky. Motivace tedy žádná sláva.
Jako většina závodních her má i Cars 3 velmi citelný "rubberbanding" a i díky tomu je i na střední obtížnost místy až překvapivě obtížná. Kromě lehké obtížnosti vlastně nemáte moc šanci soupeřům ujet. Svým hravým jízdním modelem se však hra naštěstí od konkurence dost odlišuje. Auta tak umí skákat, jezdit po dvou kolech či přímo pozadu, což je minimálně na prvních pár hodin poměrně neotřelá zábava, Tropení vylomenin na trati je víceméně i nezbytnost. Turbo se samo nenaplní!
Mnohé hráče určitě potěší přítomnost lokálního multiplayeru. Na druhou stranu online hrát nelze vůbec, což je trochu škoda. Hru jsem nakonec opouštěl se splněním 125/136 skillchecků. Bohužel, některé autoři uzamkli za nutnost hrát hru ve dvou. Synův nelepší výkon je někde u sedmého místa, takže požadavek, kdy mají oba hráči dojet "na bedně", byl v našem případě nereálný.
Na sedmičku si to u mě hra vytáhla hravým módem Thomasville Playground, byť ani v něm nejspíše nestrávíte víc než dvě maximálně tři hodinky. Cars 3 se tak poměrně brzy ohrají. Tvůrci jednoduše nedokázali přinést dostatek smysluplného obsahu a funkční systém motivace. Přesto jde o fajn arkádu pro všechny věkové skupiny, která dokáže nenáročně zabavit hlavně díky podařenému jízdnímu modelu.
Hodnocení na DH v době dohrání: 82 %; 3. hodnotící; digitální verze PSN
Hra obsahuje něco ke dvacítce tratí. Většina z nich se odemyká tím, že se na té předchozí jednoduše projedete a to v libovolném herním módu. První nebo poslední? To je fuk. V rámci hlavního herního režimu by si tvůrci představovali, že každou z tratí navštívíte alespoň pětkrát, jednou za každý herní mód. Přišlo mi to bohužel celkem bez nápadu a bez motivace k tomu abych u hry vydržel delší dobu. Vybrat takřka libovolnou trať, libovolný mód a závoďák a jen si tak jezdit, se velmi rychle omrzí. Postup hrou mají simulovat poměrně odfláklé "bossfighty", které autoři zamknuli za nutnost splnit určitý počet skillchecků. Jedná se o určité výzvy, které lze během závodů plnit. Většinu z nich sfouknete tak nějak přirozeně, ale najdou se i takové, jejichž přesný požadavek jsem nerozklíčoval až do konce hry (jak sakra udělat air drift!). Za touto bariérou se skrývá i většina nových vozítek, které se však ve všech případech řídí naprosto stejně a úplně chybí rozdílné atributy. Během chvilky tak okusíte prakticky veškerý typ obsahu a motivace hrát dál se omezuje vlastně jen na postupné plnění skillchecků z tabulky. Motivace tedy žádná sláva.
Jako většina závodních her má i Cars 3 velmi citelný "rubberbanding" a i díky tomu je i na střední obtížnost místy až překvapivě obtížná. Kromě lehké obtížnosti vlastně nemáte moc šanci soupeřům ujet. Svým hravým jízdním modelem se však hra naštěstí od konkurence dost odlišuje. Auta tak umí skákat, jezdit po dvou kolech či přímo pozadu, což je minimálně na prvních pár hodin poměrně neotřelá zábava, Tropení vylomenin na trati je víceméně i nezbytnost. Turbo se samo nenaplní!
Mnohé hráče určitě potěší přítomnost lokálního multiplayeru. Na druhou stranu online hrát nelze vůbec, což je trochu škoda. Hru jsem nakonec opouštěl se splněním 125/136 skillchecků. Bohužel, některé autoři uzamkli za nutnost hrát hru ve dvou. Synův nelepší výkon je někde u sedmého místa, takže požadavek, kdy mají oba hráči dojet "na bedně", byl v našem případě nereálný.
Na sedmičku si to u mě hra vytáhla hravým módem Thomasville Playground, byť ani v něm nejspíše nestrávíte víc než dvě maximálně tři hodinky. Cars 3 se tak poměrně brzy ohrají. Tvůrci jednoduše nedokázali přinést dostatek smysluplného obsahu a funkční systém motivace. Přesto jde o fajn arkádu pro všechny věkové skupiny, která dokáže nenáročně zabavit hlavně díky podařenému jízdnímu modelu.
Hodnocení na DH v době dohrání: 82 %; 3. hodnotící; digitální verze PSN
Gordian Quest
Pro: Hravý jízdní model vycházející smysluplně z předlohy; Thomasville Playground
Proti: Koncipování obsahu a jeho odemykání; za všechny auta se jezdí naprosto stejně; výdrž hry kolem deseti hodin není žádné terno