Shadow Tactics: Blades of the Shogun je mistrovsky navržená real-time strategická hra, která nás přenese do období feudálního Japonska plného intrik, tajných spiknutí a strategických soubojů. Hru má na svědomí studio Mimimi Productions, které mám ve velké oblibě i díky fenomenálnímu Desperados 3, k jehož recenzi se určitě dostanu později.
Jednou z nejzajímavějších vlastností hry je možnost hrát za několik postav, každou s vlastní sadou dovedností a schopností. Od tichého zabijáka "move like water" až po samuraje schopného rozsekat na krvavé nudle tři nepřátele současně, každá postava přináší do hry unikátní přístup k plnění misí. Tato variabilita umožňuje hráčům experimentovat s různými strategiemi a najít tu nejlepší cestu, jak splnit cíle mise. Ne každá postava se totiž hodí k provedení konkrétní akce - například Takuma sice dokáže svojí sniperkou bezhlučně sejmout padoucha na velkou vzdálenost, ale kvůli dřevěné noze není schopen tichého pohybu a zrovna tak nedokáže plavat nebo šplhat po zdech.
Hra nabízí širokou škálu misí, které se odehrávají v různých prostředích, jako jsou například japonská města, kláštery nebo zdánlivě nedobytné pevnosti. Každá mise vyžaduje od hráče plánování a přesnou koordinaci pohybů postav, aby se vyhnul nepřátelům a splnil úkoly. Přitom je nutné využívat terénních výhod a různých pastí, abychom dosáhli svých cílů.
Grafika hry je nádherně provedená, s detailními prostředími a autentickou atmosférou, která přenáší hráče přímo do doby samurajů. Hudba je také vynikající a dokonale doplňuje atmosféru hry.
Jedinou nevýhodou může být pro některé hráče vysoká obtížnost. Hra je náročná a vyžaduje trpělivost a precizní plánování. Nicméně pro ty, kteří si rádi vyzkouší své strategické schopnosti a milují výzvy, je Shadow Tactics: Blades of the Shogun naprosto neodolatelná.
Kdo někdy hrál legendární Commandos, což byla hra, která víceméně odstartovala tento typ RTS her, pravděpodobně se neubrání alespoň podvědomému srovnání a otázce, jestli Shadow Tactics není pouhou kopií v modernější grafice a odlišném prostředí. Odpověď je naštěstí záporná a rozhodně se tady nesetkáme se situacemi typu "zelený baret dokáže pomocí vhodně nastražené krabičky cigaret vyčistit celou mapu". Shadow Tactics nás nutí k originálním taktickým prvkům, například zhasínání pochodní v nočních misích, přebíhání mezi budovami po natažených provazech, odvedení pozornosti nepřátel pomocí flétny, kamenů nebo ochočeného psíka mývalovitého, a spoustě dalších zajímavých nápadů.
Jednou z nejzajímavějších vlastností hry je možnost hrát za několik postav, každou s vlastní sadou dovedností a schopností. Od tichého zabijáka "move like water" až po samuraje schopného rozsekat na krvavé nudle tři nepřátele současně, každá postava přináší do hry unikátní přístup k plnění misí. Tato variabilita umožňuje hráčům experimentovat s různými strategiemi a najít tu nejlepší cestu, jak splnit cíle mise. Ne každá postava se totiž hodí k provedení konkrétní akce - například Takuma sice dokáže svojí sniperkou bezhlučně sejmout padoucha na velkou vzdálenost, ale kvůli dřevěné noze není schopen tichého pohybu a zrovna tak nedokáže plavat nebo šplhat po zdech.
Hra nabízí širokou škálu misí, které se odehrávají v různých prostředích, jako jsou například japonská města, kláštery nebo zdánlivě nedobytné pevnosti. Každá mise vyžaduje od hráče plánování a přesnou koordinaci pohybů postav, aby se vyhnul nepřátelům a splnil úkoly. Přitom je nutné využívat terénních výhod a různých pastí, abychom dosáhli svých cílů.
Grafika hry je nádherně provedená, s detailními prostředími a autentickou atmosférou, která přenáší hráče přímo do doby samurajů. Hudba je také vynikající a dokonale doplňuje atmosféru hry.
Jedinou nevýhodou může být pro některé hráče vysoká obtížnost. Hra je náročná a vyžaduje trpělivost a precizní plánování. Nicméně pro ty, kteří si rádi vyzkouší své strategické schopnosti a milují výzvy, je Shadow Tactics: Blades of the Shogun naprosto neodolatelná.
Kdo někdy hrál legendární Commandos, což byla hra, která víceméně odstartovala tento typ RTS her, pravděpodobně se neubrání alespoň podvědomému srovnání a otázce, jestli Shadow Tactics není pouhou kopií v modernější grafice a odlišném prostředí. Odpověď je naštěstí záporná a rozhodně se tady nesetkáme se situacemi typu "zelený baret dokáže pomocí vhodně nastražené krabičky cigaret vyčistit celou mapu". Shadow Tactics nás nutí k originálním taktickým prvkům, například zhasínání pochodní v nočních misích, přebíhání mezi budovami po natažených provazech, odvedení pozornosti nepřátel pomocí flétny, kamenů nebo ochočeného psíka mývalovitého, a spoustě dalších zajímavých nápadů.
Zak McKracken and the Alien Mindbenders