Simon Belmont nebyl prvním ze svého rodu, kdo bojoval s hrabětem Drákulou. Dávno před Simonovým narozením se s Drákulou utkal už jeho prapředek Trevor. Tenkrát ale byla Transylvánie ještě nebezpečnější než v dobách Simona, a tak má před sebou Trevor mnohem delší a náročnější cestu.
Zatímco druhá Castlevania je v rámci žánru plošinovek úplně jiná hra než první díl, ve třetím díle se autoři vrátili ke kořenům a vytvořili větší a lepší verzi jedničky. Znovu je to plošinovka, kde pochodujete stále vpřed skrz hordy nepřátel a sbíráte zbraně a bonusy, které z nich padají nebo jsou ukryté ve více či méně tajných skrýších. Opět budete nacházet staré známé zbraně a potkávat staré známé nepřátele včetně některých bossů. Zároveň ale přibyli noví nepřátelé a nové zbraně (byť ne pro Belmonta).
Grafika dostala oproti prvnímu dílu mírné vylepšení v rámci možností NES hardwaru. Hra je mnohem delší, navštívíte mnohem víc prostředí od lesů a pirátské lodě po (překvapení) strašidelný hrad. Každý level má 3 až 6 místností a na konci vždy čeká boss. Někdy dokonce potkáte i minibosse zhruba v polovině levelu, ale z něj nevypadne léčivý krystal.
Cesta sice vede pouze vpřed, ale tentokrát na pár místech narazíte na křižovatku, kde si můžete vybrat ze dvou možností, kudy dál. Při opakovaném hraní tak můžete zkusit jinou cestu a projít několik levelů, které jste napoprvé obešli. Podle výběru cesty pak potkáte až 3 společníky, které můžete vzít s sebou a podle potřeby za ně chvíli hrát kvůli jejich speciálním schopnostem (lezení po stěnách, proměna v netopýra nebo sesílání kouzel). Cestovat s vámi ale může jen jeden z nich. Když potkáte dalšího, musíte si vybrat, komu dáte sbohem.
Při soubojích s bossy už nehraje tak velkou roli náhoda a svěcená voda už není univerzální superzbraň, protože bossy neparalyzuje jako v prvním díle. Naštěstí se ale bossové chovají trochu předvídatelněji a na každého existuje se správným využitím prostředí účinná taktika, kde si vystačíte jen se základní zbraní. To ale ani v nejmenším neznamená, že by souboje byly snadné. I staří známí z předchozích dílů mají v rukávu pár překvapení.
Největším problémem je opět příšerné ovládání, které je úplně stejné jako v prvním dílu. Při rychlejším bušení do klávesy pro útok hra opět přestane reagovat na klávesy pro pohyb, takže se pak mezi šleháním bičem/řemdihem nemůžete ani otočit nebo se skrčit.
Pokud máte rádi brutálně těžké plošinovky, Castlevania III je hra pro vás. Zvlášť pro fanoušky prvního dílu je to přímo povinnost. Opět to ale není hra pro každého.
Zatímco druhá Castlevania je v rámci žánru plošinovek úplně jiná hra než první díl, ve třetím díle se autoři vrátili ke kořenům a vytvořili větší a lepší verzi jedničky. Znovu je to plošinovka, kde pochodujete stále vpřed skrz hordy nepřátel a sbíráte zbraně a bonusy, které z nich padají nebo jsou ukryté ve více či méně tajných skrýších. Opět budete nacházet staré známé zbraně a potkávat staré známé nepřátele včetně některých bossů. Zároveň ale přibyli noví nepřátelé a nové zbraně (byť ne pro Belmonta).
Grafika dostala oproti prvnímu dílu mírné vylepšení v rámci možností NES hardwaru. Hra je mnohem delší, navštívíte mnohem víc prostředí od lesů a pirátské lodě po (překvapení) strašidelný hrad. Každý level má 3 až 6 místností a na konci vždy čeká boss. Někdy dokonce potkáte i minibosse zhruba v polovině levelu, ale z něj nevypadne léčivý krystal.
Cesta sice vede pouze vpřed, ale tentokrát na pár místech narazíte na křižovatku, kde si můžete vybrat ze dvou možností, kudy dál. Při opakovaném hraní tak můžete zkusit jinou cestu a projít několik levelů, které jste napoprvé obešli. Podle výběru cesty pak potkáte až 3 společníky, které můžete vzít s sebou a podle potřeby za ně chvíli hrát kvůli jejich speciálním schopnostem (lezení po stěnách, proměna v netopýra nebo sesílání kouzel). Cestovat s vámi ale může jen jeden z nich. Když potkáte dalšího, musíte si vybrat, komu dáte sbohem.
Při soubojích s bossy už nehraje tak velkou roli náhoda a svěcená voda už není univerzální superzbraň, protože bossy neparalyzuje jako v prvním díle. Naštěstí se ale bossové chovají trochu předvídatelněji a na každého existuje se správným využitím prostředí účinná taktika, kde si vystačíte jen se základní zbraní. To ale ani v nejmenším neznamená, že by souboje byly snadné. I staří známí z předchozích dílů mají v rukávu pár překvapení.
Největším problémem je opět příšerné ovládání, které je úplně stejné jako v prvním dílu. Při rychlejším bušení do klávesy pro útok hra opět přestane reagovat na klávesy pro pohyb, takže se pak mezi šleháním bičem/řemdihem nemůžete ani otočit nebo se skrčit.
Pokud máte rádi brutálně těžké plošinovky, Castlevania III je hra pro vás. Zvlášť pro fanoušky prvního dílu je to přímo povinnost. Opět to ale není hra pro každého.
Quake
Pro: Stylové prostředí, rozmanitost nepřátel a zbraní, souboje s bossy
Proti: Ovládání