Kdysi jsme hráli PnP z univerza World of Darkness. Hrál jsem také Vampire: The Masquerade - Bloodlines, což byla super hra. A i když vizuální novely příliš nehraju, většinou spíš takové ty mixované s jinými prvky, sáhl jsem krátce po vydání po Coteries of New York. No a vysloveně zklamaný jsem sice nebyl, ale taky mi to nepřišlo jako nějaký zázrak.
Nyní jsem kvůli herní výzvě 2023 po krátkém váhání, kterou z vizuálních novel, co se mi nahromadily na steamu, rozehrát, nakonec přeci jen sáhl po Shadows of New York… a po dohrání musím říci, že čisté vizuální novely asi nejsou úplně pro mě, také bych nebýt herní výzvy k této hře žádný komentář nepsal, takže berte následující řádky a hodnocení s rezervou.
Předně - jasně, není to kniha a není to RPG. Jde o herní kategorii, která by měla mít asi nejblíže ke komixu. To je mi jasné. Ale tady mi přišlo, že je herní doba, jakkoli celkově krátká, opravdu zbytečně natahovaná dalšími a dalšími texty, které nijak nepomáhají příběhu, atmosféře, v podstatě ničemu a hra je v některých částech dost zabržděná. Nadto je v celé hře zhruba jen čtyři až pět rozhodnutí, která mají nějaký dopad na děj a závěr, ale ani těch nepodstatných není o moc více. Hra hojně využívá lokace a postavy z Coteries of New York, tak mi přišlo, že si mohli autoři přeci jen dát více práce s celkovou dynamikou vyprávění. Většina hry měla poměrně sytou atmosféru a spojení příběhu, stylu psaní, dynamiky vyprávění, grafické stránky a hudby mi přišlo vážně dobré, to je ale zároveň hlavní důvod, proč mě v jiných částech tak bilo do očí zmiňované brždění. Jednou jsem u hry dokonce i usnul.
Možná za to může i to, že mezi jednotlivými hrami z univerza World of Darkness uplynulo hodně vody, takže nedokážu ocenit případné odkazy a propojení s daným světem. Nebo za to může prostě fakt, že mám radši knihy než komixy. Nebo něco úplně jiného, ale zde mi v poslední fázi hry už bylo trochu jedno, jak to dopadne, hlavně aby to už skončilo.
O samotném příběhu a investigativní reportérce Julii, která nemá nic lepšího na práci, než po nocích vysedávat v nonstop fastfoodu, nebudu psát nic konkrétního, ani ho nebudu hodnotit. Myslím, že jeho hodnocení se bude hodně různit osoba od osoby.
Hra není špatná, určitě je o něco lepší, než předchozí díl, možná jde dokonce o nejlepší čistou vizuální novelu, kterou jsem zatím hrál, ale já jsem jich moc nehrál, takže to o ničem nevypovídá.
Nyní jsem kvůli herní výzvě 2023 po krátkém váhání, kterou z vizuálních novel, co se mi nahromadily na steamu, rozehrát, nakonec přeci jen sáhl po Shadows of New York… a po dohrání musím říci, že čisté vizuální novely asi nejsou úplně pro mě, také bych nebýt herní výzvy k této hře žádný komentář nepsal, takže berte následující řádky a hodnocení s rezervou.
Předně - jasně, není to kniha a není to RPG. Jde o herní kategorii, která by měla mít asi nejblíže ke komixu. To je mi jasné. Ale tady mi přišlo, že je herní doba, jakkoli celkově krátká, opravdu zbytečně natahovaná dalšími a dalšími texty, které nijak nepomáhají příběhu, atmosféře, v podstatě ničemu a hra je v některých částech dost zabržděná. Nadto je v celé hře zhruba jen čtyři až pět rozhodnutí, která mají nějaký dopad na děj a závěr, ale ani těch nepodstatných není o moc více. Hra hojně využívá lokace a postavy z Coteries of New York, tak mi přišlo, že si mohli autoři přeci jen dát více práce s celkovou dynamikou vyprávění. Většina hry měla poměrně sytou atmosféru a spojení příběhu, stylu psaní, dynamiky vyprávění, grafické stránky a hudby mi přišlo vážně dobré, to je ale zároveň hlavní důvod, proč mě v jiných částech tak bilo do očí zmiňované brždění. Jednou jsem u hry dokonce i usnul.
Možná za to může i to, že mezi jednotlivými hrami z univerza World of Darkness uplynulo hodně vody, takže nedokážu ocenit případné odkazy a propojení s daným světem. Nebo za to může prostě fakt, že mám radši knihy než komixy. Nebo něco úplně jiného, ale zde mi v poslední fázi hry už bylo trochu jedno, jak to dopadne, hlavně aby to už skončilo.
O samotném příběhu a investigativní reportérce Julii, která nemá nic lepšího na práci, než po nocích vysedávat v nonstop fastfoodu, nebudu psát nic konkrétního, ani ho nebudu hodnotit. Myslím, že jeho hodnocení se bude hodně různit osoba od osoby.
Hra není špatná, určitě je o něco lepší, než předchozí díl, možná jde dokonce o nejlepší čistou vizuální novelu, kterou jsem zatím hrál, ale já jsem jich moc nehrál, takže to o ničem nevypovídá.
The Odyssey of the Mammoth