Hodit si ráno několik kostek (tolik podle vašeho fyzického stavu), a s tím co padne si muset celý den vystačit -- tahle alegorie je až moc příliš trefná na skutečný život. Teda, občas mám ten pocit.
Občan Spáč vás provede melancholickou historií jedné vesmírné stanice, vyprávěné pohledy rozličných osůbek, jak obyvatel tak i nově příchozích návštěvníků. Hlavní postava, pan Spáč, je spíše vedlejší postavou mnoha různých příběhů -- propojuje je svým chorobným dobráctvím a vždy přispěchá na pomoc, aniž by o tom moc uvažoval.
Pro někoho to může být nepříjemné překvapení, ale je to jen o očekáváních -- Občan Spáč je hra o postavách, jenom ne o té za kterou hrajete. Na vývoj tu není prostor, morální rozhodnutí tady nečekejte, ba většina "rozhodnutí" které vám hra prezentuje jednoduše vůbec nic neovlivní. Všechny dějové linie pak vypráví ucelený příběh -- příběh stanice Erlin's Eye, vesmírného ekvivalentu Alsasko-Lotrinska.
I když na začátku se hra snaží tvářit jako klasické RPG, a neúprosně nad vašimi akcemi tikají hodiny ubývajícího zdraví a prázdné peněženky, moc dlouho to nevydrží. Druhou půlku hry se mi už kredity nevešly do peněženky a nutnost proskrolovat se stanicí k jedinému street food stánku na této obruči vás už bude spíš iritovat. Stejně tak ústřední princip s kostkami nabízí na papíře mnoho potenciálu, v reálu ale prostě házíte a házíte a negativní výsledky znamenají jen pár cest do robotí opravny navíc.
"Konce hry" jsou dalším lehce nedomyšleným aspektem, neboť každý z nich má přesně dvě varianty: buďto se rozhodnete s někým stanici opustit, nebo zůstanete. (V obou případech hrají titulky, takže pokud chcete hru opravdu dohrát a ne jen zdrhnout při první příležitosti, působí to dost divně když už je vidíte počtvrté.) Tento koncept má jednu velkou vadu -- proč bych vlastně chtěl pryč? Hlavní postava je na konci stejná tabula rasa jako na začátku, nesledujeme vůbec příběh jí, ale příběh stanice jako takové.
Hru doporučuji, pokud si rádi prožijete melancholii místa které neexistuje poflakováním se s jeho obyvateli. Pokud vás bavilo Disco Elysium nebo Night in the Woods, dejte této interaktivní novele šanci.
Občan Spáč vás provede melancholickou historií jedné vesmírné stanice, vyprávěné pohledy rozličných osůbek, jak obyvatel tak i nově příchozích návštěvníků. Hlavní postava, pan Spáč, je spíše vedlejší postavou mnoha různých příběhů -- propojuje je svým chorobným dobráctvím a vždy přispěchá na pomoc, aniž by o tom moc uvažoval.
Pro někoho to může být nepříjemné překvapení, ale je to jen o očekáváních -- Občan Spáč je hra o postavách, jenom ne o té za kterou hrajete. Na vývoj tu není prostor, morální rozhodnutí tady nečekejte, ba většina "rozhodnutí" které vám hra prezentuje jednoduše vůbec nic neovlivní. Všechny dějové linie pak vypráví ucelený příběh -- příběh stanice Erlin's Eye, vesmírného ekvivalentu Alsasko-Lotrinska.
I když na začátku se hra snaží tvářit jako klasické RPG, a neúprosně nad vašimi akcemi tikají hodiny ubývajícího zdraví a prázdné peněženky, moc dlouho to nevydrží. Druhou půlku hry se mi už kredity nevešly do peněženky a nutnost proskrolovat se stanicí k jedinému street food stánku na této obruči vás už bude spíš iritovat. Stejně tak ústřední princip s kostkami nabízí na papíře mnoho potenciálu, v reálu ale prostě házíte a házíte a negativní výsledky znamenají jen pár cest do robotí opravny navíc.
"Konce hry" jsou dalším lehce nedomyšleným aspektem, neboť každý z nich má přesně dvě varianty: buďto se rozhodnete s někým stanici opustit, nebo zůstanete. (V obou případech hrají titulky, takže pokud chcete hru opravdu dohrát a ne jen zdrhnout při první příležitosti, působí to dost divně když už je vidíte počtvrté.) Tento koncept má jednu velkou vadu -- proč bych vlastně chtěl pryč? Hlavní postava je na konci stejná tabula rasa jako na začátku, nesledujeme vůbec příběh jí, ale příběh stanice jako takové.
Hru doporučuji, pokud si rádi prožijete melancholii místa které neexistuje poflakováním se s jeho obyvateli. Pokud vás bavilo Disco Elysium nebo Night in the Woods, dejte této interaktivní novele šanci.
Not for Broadcast