Po poměrně náročném Salamanderu jsem z kolekce Arcade Classics Anniversary Collection vybral ten nejstarší kousek v podobě hry Scramble. Mé původní očekávání podobně složité řežby naštěstí nebylo naplněno, takže jsem si mohl užít mnohem pohodlnější hraní bez zbytečného nervování.

Ale tím zase nechci naznačovat, že by hra byla procházkou růžového sadu. V prvé řadě bylo potřeba si zvyknout na to, jakým způsobem házet z letadla bomby, aby trefovaly zamýšlené cíle. Obzvláště ty doplňující palivo, protože když jsem minul 3 po sobě, znamenalo to obvykle ztrátu života. 

Poté bylo potřeba to bombardování budov zkoordinovat s vyhýbáním se pohyblivých cílů v třetí a čtvrté úrovni. Obzvláště ta miniaturní ufa v třetí úrovni mi dělala problémy. Nakonec jsem musel přijít na to, jak správně s letadlem manévrovat v poslední úrovni, kde se prolétávalo úzkými "chodbami". Načasování sestřelení finální budovy už pak bylo jen otázkou několika pokusů. Horší bylo si uvědomit, že tuto budovu skutečně musím zničit, abych hru plnohodnotně dokončil.

Grafické stránce hry se nedá nic moc vytknout, hra vypadá jako většina her podobného typu ze začátku 80. let. To samé se týká i ozvučení.

Celkově jsem se hrou spokojený. Není nijak extrémně stresující, save-load jsem hojně používal až když jsem se snažil získat achievementy spojené se ziskem určitého skóre. Hlavní výtkou tak asi bude jen krátká délka hry.