"Mé jméno je legie, protože nás je mnoho."
 
 I tak by se dal ve zkratce popsat třetí Watch Dogs. A do jisté míry to hru i vystihuje. Vše se totiž tentokrát točí okolo Londýnské odnože DedSecu a možnosti do svých řad naverbovat prakticky kohokoliv. A to bez ohledu na to, jestli se jedná o prodavačku v květinářství, bezdomovce, důchodce, nebo třeba člena bezpečnosti. Abych pravdu řekl, tak je to na celé hře asi to nejlepší, co nabízí. Vezměme to ale popořadě. 

Příběh celé hry není kdoví jak převratný. Vše začíná tím, že je Londýnská skupina zničena a v reakci na nedávné útoky se celé město mění. Práci policie přebírá soukromá společnost známá jako Albion, všude na silnicích jsou checkpointy vybavené automatickými zbraněmi a neuběhne pár minut, aby vám nad hlavou neproletěl bezpečnostní dron. Do toho započítejte diskriminaci, rasizmus a zatýkání na ulicích. Takhle napsané to zní docela fajn, atmosférou vlastně i je, ale hra se do ničeho z toho moc neponoří. Jistě, na ulicích vidíte každou chvilku ozbrojence otravovat slušné lidi, popřípadě demonstranty s megafony. Vše jsou to ale spíše kulisy, než aby to hrálo nějakou větší roli.
Hlavní příběh se točí okolo tajemné postavy Zero Day a několika lidmi, kteří ovládají město. Na hráči pak není nic jiného, než aby Londýn osvobodil. Vše pochopitelně okořeněné lehkými sci-fi prvky. Vytváří to fajn atmosféru, ale tvůrci si mohli klidně dovolit jít ještě hlouběji. Několikrát se tu nakousne pochybné využití technologie a jeho dopad na lidskou společnost. Jako například když se jedna z postav chystá rozjet autonomní systém dronů, kteří by měli sami rozhodovat o tom co je špatné a také to sami řešit. Od samého počátku je vám řečeno, že je to špatné a musí to být zastaveno. Přitom by nebylo špatné mít možnost o situaci trochu více rozhodnout. Třeba taková možnost si systém přivlastnit a upravit aby sloužil "dobru". Vy jste ale prostě ti dobří a musíte tomu zabránit.
Celý příběh je hodně předvídatelný a s trochou logického uvažování dokážete odhadnout jak to vše dopadne.
Ve srovnání s tím byly osobní příběhy mých postav daleko zajímavější. Měl jsem programátora který spravoval stránku na darkwebu a vizuálně vypadal jako kdyby se právě vyškrábal z pekla. Potkat ho někde na ulici, asi bych mu předal svojí peněženku a utíkal bych pryč. On byl ale v hloubi duše celkem milý a rád si čas od času začutal s míčem v parku. Nebo moje řidička. Už od pohledu drsná holka kterou nechcete naštvat. No a po večerech si chodívala zaběhat. Záleží na tom? Moc ne, ale jsou to detaily, na kterých mi záleželo víc než na celém úkolu osvobodit Londýn.

Pokud jde o vaše operativce, tak ti jsou hlavním prvkem, na kterém celá hra stojí. Do začátku si vyberete malou skupinku, kterou pak můžete v průběhu hry dále rozšiřovat. Je to celkem jednoduché a nemusíte kvůli tomu čekat do půlky hry, než si odemknete nějaký prvek. Stačí si na ulici vytipovat člověka a přidat si ho na seznam. Potom už záleží jen na tom, jak ho naverbovat. Někdo chce drobnou službu, další je vám od začátku nakloněný, takže se stačí jenom zeptat. A pak jsou tu i tací, kteří DedSec rádi nemají a musíte na nich trochu pracovat.
Postavy mají různé vlastnosti a výbavu ale nejsou si tak úplně rovny. Některé toho umí víc, některé mají pár negativních rysů a pak jsou tu i tací, kteří neumí vůbec nic. Ti jsou pravděpodobně pro hráče, kteří chtějí nějakou výzvu, protože pro ně jinak žádné využití nenajdete. Když je řeč o využití vašeho týmu, tak to nijak nejde. Ano, můžete skákat mezi postavami jak blecha na výstavě psů, ale vždy ovládáte pouze jednu z nich. Žádní parťáci, podpora, rozptýlení, nic. K čemu je mi únikový řidič, když mě nemůže vyzvednout po dokončené misi když mě pronásledují vojáci Albionu? Ano, můžu misi odehrát za samotného řidiče, ale ten zase není moc bojově založený, takže riskuji, že o něj v případě boje přijdu.
Klidně ať mi při příjezdu auto přehodí hra ovládání na něj, ale ať mám možnost využít svůj tým naplno. Vždyť už Brotherhood mělo možnost do nějaké míry ovládat svůj tým. To nemohli tvůrci od svých kolegů alespoň trochu opisovat?
Situace se dá trochu vyvážit s pomocí výbavy, ale to je zase další kapitola sama o sobě.
V základě mají všichni k dispozici tutéž výbavu (nesmrtící zbraně a techniku), kterou si v průběhu hry dále odemykáte a vylepšujete za nalezené body. K tomu se pak počítá speciální výbava, která si liší podle jednotlivých postav. Jednou je to páčidlo, podruhé třeba puška nebo kouřový granát. Zbraně lze mezi postavami i přehazovat, ale na jakém principu to funguje, jsem nepochopil.
Můj hitman k nám do skupiny zavítal s celkem slušným arzenálem (Desert eagle a puška). Desert jsem mohl dát postavě která normálně ovládala pistoli, ale pušku ne. Dobrá, tak je třeba jen zaměřený na pistole. Člen Albionu měl ve výbavě normálně pušku a mohl jsem mu tak dát tu hitmanovu. Už ale ne Deserta. Že by stejný problém? Ale nesmrtící verzi pistole ovládat přeci umí. Později jsem si odemkl špiona. Bezva, to bych mohl dát svému hitmanovi pistoli s tlumičem. Ne nemohl. Uvažoval jsem, jestli to není speciální zbraň pro špiona, ale na ulici jsem narazil na členy Albionu i obyčejné lidi s touto zbraní. A podobných věcí je tu víc. Proč postava, která má přímo ve svém profilu napsáno, že se jedná o bývalého vojáka, může používat pouze pistoli a ne jiné zbraně, zatím co nejaká důchodkyně si po ulici pobíhá s revolverem a granátometem k tomu?

Podobné je to i s gadgety. Každá postava může nést dvě zbraně a jeden gadget (plus jejich speciální vybavení). Na tom se nic nemění a nejde to změnit, což bych u některých postav docela uvítal. Paralyzační boxer nebo naváděný dron zní jako užitečná věcička. Bohužel si mohu vzít jenom jednu věc a mechanický pavouk je v mnoha ohledech mnohem všestrannější věc. U většiny operativců u mě vítězil on, popřípadě jeho ozbrojená verze.

Watch Dogs: Legion je jedna z těch her, která přijdou s nezvyklým a zajímavým nápadem, který zní na papíře jako totální pecka. Výsledek se ale zastavil někde na půli cesty.