Už delší dobu jsem po hře pokukoval, protože logické hry mám rád, navíc tohle vypadalo dostatečně ujetě, aby to byla i zábava. A zábavné to nakonec bylo, ale trochu méně, než jsem očekával.
Herní výzva 2022 - 6. Svaz spokojeného hraní Hardcore
Odůvodnění: Hlavní vývojář hry pochází v Litvy.
Abych začal tím nejdůležitějším, hra je přímo stvořená pro hraní ve více lidech, už samotná ulítlá hratelnost tomu jde naproti. Já jsem však hru prošel sám, tedy její hlavní úrovně. Jsou zde i bonusové úrovně, které natáhnou herní dobu, já jsem je však nehrál, nechám si je na jindy. Chvíli jsem zkoušel i Multiplayer, ale bez kamarádů mě to moc nebavilo.
Náplň hry je jednoduchá, stačí projít celou jednu lokaci a dostat se do další lokace. Na cestě je však mnoho překážek, které musí hráč zdolat. Všechny se týkají nalezení cesty vpřed. V jinačích hrách by se podobné hádanky vyřešili během pár minut a hra by se dokončila do 2 hodin. Avšak díky jednoduchému, zároveň velice obtížnému ovládání, přestavují problémy i ty nejmenší banality.
Levým a pravým tlačítkem myši se ovládá jedna každá ruka vaší postavičky a v kombinaci s otáčením kamerou, se dosáhne takřka všeho, co hra nabízí, což představuje hlavně lezení nebo přemisťování objektů. Postava je navíc silně neohrabaná, během otáčení kamery se otáčí i postava, která se otočí celým tělem, a tak se o pár kroků přemístí, a mnohdy díky tomu i spadne z vyvýšených míst, na které předtím vylezla. Je to s tím ovládáním občas i zábava.
Překážky, neboli hádanky jsou poměrně kreativní, nemluvím však o nastavení prkna přes propast, ale o těch skutečně kreativních, jako ty, které souvisejí s házením uhlí do pece nebo s táním ledových kostek. Je jich tu i více, ale nechci zbytečně prozrazovat.
Jednotlivé úrovně se snaží být tématicky rozlišitelné. Jindy se soustředí na středověký hrad, májské prostředí nebo zasněženou oblast. A když se takhle snaží, tak je to parádní, ale jindy se tolik nesnaží a úrovně připomínají spíše nedokončené testovací prototypy úrovní. S tím souvisí i umělecké zpracování, které je silně minimalistické, a i když mám rád minimalismus, tak některým úrovním to dle mě spíše ublížilo. Design úrovní je jinak celkem dobrý, ale nic převratného.
Na začátku hry se začíná s kompletně bílou postavičkou, kterou si ale lze přes poměrně bohatý editor nastylovat a obléci podle svého. Přítomny jsou i předpřipravené kostýmy.
Co se týče technického zpracování, tak grafika nebyla nic moc ale taky nic hrozného. Optimalizace standardní, ale vzhledem k obsahu hry by mohla být trochu lepší. Hudební doprovod byl taky minimalistický (v horším slova smyslu), jednou za čas jsem slyšel pár generických not a to je vše.
Hru každopádně doporučuji, za to vyzkoušení určitě stojí, ale spíše ve více lidech, samotáři se mohou ochudit o větší porci zábavy (jako to udělal já).
Herní výzva 2022 - 6. Svaz spokojeného hraní Hardcore
Odůvodnění: Hlavní vývojář hry pochází v Litvy.
Abych začal tím nejdůležitějším, hra je přímo stvořená pro hraní ve více lidech, už samotná ulítlá hratelnost tomu jde naproti. Já jsem však hru prošel sám, tedy její hlavní úrovně. Jsou zde i bonusové úrovně, které natáhnou herní dobu, já jsem je však nehrál, nechám si je na jindy. Chvíli jsem zkoušel i Multiplayer, ale bez kamarádů mě to moc nebavilo.
Náplň hry je jednoduchá, stačí projít celou jednu lokaci a dostat se do další lokace. Na cestě je však mnoho překážek, které musí hráč zdolat. Všechny se týkají nalezení cesty vpřed. V jinačích hrách by se podobné hádanky vyřešili během pár minut a hra by se dokončila do 2 hodin. Avšak díky jednoduchému, zároveň velice obtížnému ovládání, přestavují problémy i ty nejmenší banality.
Levým a pravým tlačítkem myši se ovládá jedna každá ruka vaší postavičky a v kombinaci s otáčením kamerou, se dosáhne takřka všeho, co hra nabízí, což představuje hlavně lezení nebo přemisťování objektů. Postava je navíc silně neohrabaná, během otáčení kamery se otáčí i postava, která se otočí celým tělem, a tak se o pár kroků přemístí, a mnohdy díky tomu i spadne z vyvýšených míst, na které předtím vylezla. Je to s tím ovládáním občas i zábava.
Překážky, neboli hádanky jsou poměrně kreativní, nemluvím však o nastavení prkna přes propast, ale o těch skutečně kreativních, jako ty, které souvisejí s házením uhlí do pece nebo s táním ledových kostek. Je jich tu i více, ale nechci zbytečně prozrazovat.
Jednotlivé úrovně se snaží být tématicky rozlišitelné. Jindy se soustředí na středověký hrad, májské prostředí nebo zasněženou oblast. A když se takhle snaží, tak je to parádní, ale jindy se tolik nesnaží a úrovně připomínají spíše nedokončené testovací prototypy úrovní. S tím souvisí i umělecké zpracování, které je silně minimalistické, a i když mám rád minimalismus, tak některým úrovním to dle mě spíše ublížilo. Design úrovní je jinak celkem dobrý, ale nic převratného.
Na začátku hry se začíná s kompletně bílou postavičkou, kterou si ale lze přes poměrně bohatý editor nastylovat a obléci podle svého. Přítomny jsou i předpřipravené kostýmy.
Co se týče technického zpracování, tak grafika nebyla nic moc ale taky nic hrozného. Optimalizace standardní, ale vzhledem k obsahu hry by mohla být trochu lepší. Hudební doprovod byl taky minimalistický (v horším slova smyslu), jednou za čas jsem slyšel pár generických not a to je vše.
Hru každopádně doporučuji, za to vyzkoušení určitě stojí, ale spíše ve více lidech, samotáři se mohou ochudit o větší porci zábavy (jako to udělal já).
The Dark Pictures Anthology: House of Ashes
Pro: Jednoduchá hratelnost, kreativní hádanky, úprava postavy
Proti: Přehnaný minimalismus, jednotvárnost