Dobře, takže se dnes opět vrátím do dětství, kde jsem se s touto hrou poprvé setkal. Byl jsem ještě s dětmi v družině, kde bývaly počítače a najednou jsem hru zahlédl a poprvé jsem si říkal, co to je, ale podruhé už jsem tomu propadl a takto nějak začal můj začátek s touto hrou. Nyní se k této srdcovce vyjádřím ze svého pohledu.

Nejhorší jsou takové ty začátky. Nevím, jak to má většina lidí, ale u mě vždy byl problém ovládání, takže jsem si musel nějakou dobu zvykat. Než jsem pochopil všechny principy té hry, tak to chvíli trvalo. Přece jen jsem nějak začínal. Ale nyní vážně, trochu pokročím.

Odehrál jsem po té době kampaně a musím říct, že jsem si je náramně užil. Velmi velký výběr národností, za které můžete hrát. Po všech těchto dohraných kampaních se mi nejlépe hrálo za Saracény. Nesnášel jsem Angličany a jejich prokleté lukostřelce. To je ale jen z mých zkušeností.

Co mi ale mírně vadilo, tak je takové to nahánění po mapě. Když už se vám povede, že soupeře z části zničíte, věže, hrady, hradby, centrum města a zabijete vesničany, tak najednou zjistíte, že soupeř ještě žije. Proč? Protože jeden vesničan uteče a bude stavět jinde a vy ho pak dvě hodiny naháníte po mapě. To bylo asi jediné, co mě u této hry štvalo, ale to je jen takový malý škraloup v polévce. Jinak je to stále skvělá záležitost, ke které se člověk rád vrací.

Takže když by člověk mohl, tak by ani neváhal se k této hře vrátit, takže u této hry se vždy rád pozastavím a znovu si zahraji. 95/100 :)