Crash Bandicoot byl v době svého vydání téměř bezchybná skákačka. To se může zdát málo, ale když nahlédneme do videoherní historie, je bezchybná skákačka, či dokonce dobrá skákačka, něco jako hotový klenot. Hry vycházely nejen neuvěřitelně zabugované, ale také s mechanikami, které byli jen čistá frustrace. Crash se nevyhnul všem těmto nešvarům, ale drtivé většině ano. Navíc byl originální a měl cosi jako lore :)
Když vezmete v potaz, že remaster z větší části zachovává to nejlepší a odstraňuje mnohem frustrující části, a to jak v mechanikách, tak maličko i v příběhu, tak musíme uznat, že autoři našli recept na dobrou předělávku a nadšené přijetí není překvapivé.
V první řadě chci ocenit grafické vylepšení. Myslím, že to zažilo mnoho lidí. Po nějaké době jsme v hlavě nedokázal rozeznat remasterem a originální hry. To není známka toho, že je to špatné, ale toho, že byl původní vzhled nesmírně vylepšen ale přesto zachovat výchozí styl.
Coco je nyní nejen hratelná, což byl neuvěřitelně hřích originálního Warpu, že nebyla, ale dokonce to má lore vysvětlení, které dává smysl. Nestěžoval bych si, kdyby působila jen jako skin, ale oni fakt věnovali čas přemýšlení o tom JAK může být hratelná. To je super.
Seznam věcí upravených v první hře je široký, ale buďme vděční především za omezení podmínek k získání drahokamů – v remasteru je potřeba pouze nezemřít pro získání barevných drahokamů.
Máme zde také, v první déle, oživenou vyřazenou úroveň Stormy Ascent – pokud neměla zůstat v pekle je stále předmětem diskuse – a zcela novou úroveň Future Tense ve třetím díle, která byla ve své době takovou vizitkou, že jsou autoři schopnosti udělat vlastního Crashe.
Maličkostí, které by bylo možné zmínit je celá řada, ale jsou už ve výsledku spíše bezvýznamné. Co ještě za zmínku stojí je fakt, že Time Trial je nyní dostupné ve všech hrách, což je vynikající nápad, ale zároveň je poznat, že především první hra tomu nebyla přizpůsobena. Naštěstí to ničemu nebrání, jen to může být problém pro hráče s OCD.
Takže se jedná o kvalitní remaster který vylepšuje už to, co bylo téměř bezchybné. Důvod, proč nedávám vyšší hodnocení je fakt, že tvůrci – a to zřejmě nakonec moudře – nepřekročili vlastní stín a vážně spíše remasterovali. Díky tomu ale zůstávají věci, kterou jsou pevnou součástí kostry, nezměněné a někdy to je stále nepříjemné. Zde si každý hráč najde něco. Pro mě je to celý Crash 2, který je, což je velmi nepopulární názor, podle mě nejhorším dílem trilogie a do dnes tam nemám dohraný pravý konec, protože mě to zkrátka nebavilo.
Zároveň zůstává příběh extrémně limitován prakticky jen na úvod a závěr, což bylo vždy smutné. Ale člověk nemůže mít hned vše co si zamane, že? Kvalitní hra je to bez diskuse.
Když vezmete v potaz, že remaster z větší části zachovává to nejlepší a odstraňuje mnohem frustrující části, a to jak v mechanikách, tak maličko i v příběhu, tak musíme uznat, že autoři našli recept na dobrou předělávku a nadšené přijetí není překvapivé.
V první řadě chci ocenit grafické vylepšení. Myslím, že to zažilo mnoho lidí. Po nějaké době jsme v hlavě nedokázal rozeznat remasterem a originální hry. To není známka toho, že je to špatné, ale toho, že byl původní vzhled nesmírně vylepšen ale přesto zachovat výchozí styl.
Coco je nyní nejen hratelná, což byl neuvěřitelně hřích originálního Warpu, že nebyla, ale dokonce to má lore vysvětlení, které dává smysl. Nestěžoval bych si, kdyby působila jen jako skin, ale oni fakt věnovali čas přemýšlení o tom JAK může být hratelná. To je super.
Seznam věcí upravených v první hře je široký, ale buďme vděční především za omezení podmínek k získání drahokamů – v remasteru je potřeba pouze nezemřít pro získání barevných drahokamů.
Máme zde také, v první déle, oživenou vyřazenou úroveň Stormy Ascent – pokud neměla zůstat v pekle je stále předmětem diskuse – a zcela novou úroveň Future Tense ve třetím díle, která byla ve své době takovou vizitkou, že jsou autoři schopnosti udělat vlastního Crashe.
Maličkostí, které by bylo možné zmínit je celá řada, ale jsou už ve výsledku spíše bezvýznamné. Co ještě za zmínku stojí je fakt, že Time Trial je nyní dostupné ve všech hrách, což je vynikající nápad, ale zároveň je poznat, že především první hra tomu nebyla přizpůsobena. Naštěstí to ničemu nebrání, jen to může být problém pro hráče s OCD.
Takže se jedná o kvalitní remaster který vylepšuje už to, co bylo téměř bezchybné. Důvod, proč nedávám vyšší hodnocení je fakt, že tvůrci – a to zřejmě nakonec moudře – nepřekročili vlastní stín a vážně spíše remasterovali. Díky tomu ale zůstávají věci, kterou jsou pevnou součástí kostry, nezměněné a někdy to je stále nepříjemné. Zde si každý hráč najde něco. Pro mě je to celý Crash 2, který je, což je velmi nepopulární názor, podle mě nejhorším dílem trilogie a do dnes tam nemám dohraný pravý konec, protože mě to zkrátka nebavilo.
Zároveň zůstává příběh extrémně limitován prakticky jen na úvod a závěr, což bylo vždy smutné. Ale člověk nemůže mít hned vše co si zamane, že? Kvalitní hra je to bez diskuse.
IMMORTALITY