O druhém dílu lze říci mnoho shodných věcí jako o prvním. Hra opět přichází s béčkovým příběhem, tentokrát o něco zajímavějším, a snahou o násilnou a realistickou akci. Vše se tentokrát daří lépe a hra bez problému dostála mým vzpomínkám na ni. Modernější engine hře sluší a vše vypadá slušně i z dnešního pohledu. Zásadním zlepšením je lepší design jednotlivých úrovní, které nejen že vypadají pěkně, ale i dávají smysl. Vždy je celkem logické kam pokračovat a struktura je v rámci možností uvěřitelná. Mezi nejzajímavější mise patří Hong Kong, loď Seaward Star nebo Kamčatka. Zmínit musím i úvodní misi v Praze, která ale nepatří mezi ty nejpovedenější. Pokud někoho hra chytne a nechce hrát multiplayer, tak Soldier of Fortune II nabízí ještě jednu celkem unikátní variantu. Tou je generátor náhodných misí. Zvolíte si jeden z režimů jako eliminace nebo útěk a hra vygeneruje misi. Nejde o nic zázračného, mise jsou dost lineární, ale není to špatné a stojí za vyzkoušení alespoň pár od každé varianty. Po úspěšném splnění následuje také udílení různých medailí.

Akce a především pocit ze střelby je uspokojivější. Vylepšený byl i systém Ghoul, ale největším praktickým přínosem je vystřelování zbraní nepřátelům z rukou. Obtížnost je o něco výše než u jedničky, ale příjemnější práce se zbraněmi to vyvažuje. Nepříjemné jsou hlavně souboje s helikoptérou a Ospreyem. Ozvučení není špatné, zvuky zbraní jsou fajn, ale zmínit chci především účast Marka Hamilla na namluvení jedné z postav. Oceňuji také možnost pořádně využít noční vidění, obzvláště na prototypu moderní víceúčelové zbraně. Ta umí také označovat nebezpečí, což se hodí u mise s rukojmími. Vytknout musím především nezábavný stealth, naštěstí nepříliš častý a často řešitelný i akčním způsobem. U některých misí se také trochu moc opakuje prostředí. Ve výsledku jde o příjemné vylepšení prvního dílu a bez pochyby nejpovedenější část série.