Stejně jako Street Fighter 2, i Body Blows jsem byl schopný rozfrčet kupodivu na své stařičké 286-ce ... kde jsou ty časy nekonečných rubaček a pokusů sundat bráchu nebo kámoše a hlavně pokořit všechny bojovníky v turnajovém módu.

Bojovníku je pár, každý z nich má ssvůj speciální pohyb nebo kombo, stačilo podrželo akční klávesku - co se týče ovládání, v pohodičce se dalo na numerické klávesnici, nic náročného. Jinak samozřejmě styl a lá Street Fighter 2, kdo zrube dřív vyhrává, v případě turnaje se z finálního bosse Maxe vyklube kupodivu kybernetický Terminátor - ale díky tomu, že obtížnost není nijak přestřelená, poradíte si i s ním vcelku hravě po pár pokusech.

Verze Amigy me nepotkala, s hodnocením je to u mě podobně jako u staršího SF2, který ode dostal silný průměr - takže jdu zamáčknout slzu nostalgie - 70 %