Osobně sice horory moc nemusím, ale na F.E.A.R., který měl skloubit hororovou atmosféru s adrenalinovou akcí jsem se dost těšil. Bohužel ale podle mě jedna z těchto složek hry nefunguje správně.
Hororovým momentům je na můj vkus věnováno až příliš prostoru, což má ve výsledku jediný dopad - zpomalování tempa hry. Typické lekačky jako odpadnutí poklopu nebo vypadnutí mrtvoly ze šachty bych ještě bral, ikdyž jsem je většinu hry sotva registroval. Horší už ovšem jsou momenty, kdy se objeví na scéně naše malá mylady Alma(někdo se asi moc díval na Kruh) nebo pomazaná huba Fettel. Jeden příklad za všechny - jsem na začátku dlouhé chodby, kterou si nejdřív zpomaleně projdu po pás v ohni, následně ještě po krk v krvi, abych se na jejím konci dočkal Almy, která mě přijde spíš trapná než děsivá, a následně byl navrácen na začátek chodby do normálního času/prostoru/reality a mohl konečně pokračovat dál. Tyto mnohdy zpomalené pasáže mě nejenže nepřišly děsivé, ale bohužel ani zábavné. Rozhodně mám větší strach z něčeho nepoznaného, než z toho, jak se přede mnou neustále někdo nebo něco promenáduje.
Akce je ve F.E.A.R. naprosto vynikající a tady není moc co vytknout. Zbraní sice není moc, ale jejich různorodost je o to větší a některé z nich si nelze nezamilovat. Výborná jsou i melee komba, jejichž kombinace je naprosto lahůdková - skluz k protivníkovi, následný kop do jeho úsměvu a je vymalováno. U nepřátel platí skoro to samé co u zbraní. Opět jich není moc, ale klidně bych i některé z nich vynechal, jelikož suverénně nejzábavnější protivníci jsou řadoví (super)vojáci. Sice jsem měl pocit, že bojuju proti plecháčům, ze kterých stříká kečup, ale nějaká ta urvaná končetina nebo rozpůlené torzo se občas objeví, což potěší. AI vojáků je velmi slušná, ale zároveň taky úzce podřízená stísněnému level designu. V rozlehlejších prostorách, kterých bohužel ve hře moc není, ale vojáci dovedou fungovat taky celkem obstojně. Naprosto parádní jsou jejich hlášky, kterými pohotově reagují na aktuální situaci, což nemálo přispívá k už i tak výborné atmosféře přestřelek. Docela mě zklamala absence jakýchkoliv spolubojovníků, kteří jsou hned na začátku mise něčím nebo někým zmasakrováni...škoda.
Dalším významným prvkem hry je bullet-time, který je zpracován velmi dobře. Při přepnutí z normálního času do bulletu mě potěšil přechod zvuku do nižších poloh(ostatně všechen zvuk ve hře nebo občasná hudba je na vysoké úrovni). Trochu mě ovšem zarazilo jeho rychlé doplňování, které spolu s kvantem lékárniček činí hru poměrně snadnou.
Level design je lineární a prostředí je celkově dost sterilní, což mi vůbec nevadilo při přestřelkách, ale při nebojových pasážích jako byly např. dlouhé postupy šachtami, podzemím nebo liduprázdnými kancelářemi jsem se nudil k smrti. Jednou se mi dokonce povedlo nepěkně zakysnout, jelikož jsem se v tom repetitivním prostředí trochu zamotal a nevěděl jsem už, jestli postupuju dozadu nebo dopředu...brrrr. V souvislosti s level designem mě nemile překvapil úvod - chápu sice že je pojat spíš jako tutorial, ovšem já si ho představoval trochu atmosféričtěji, a ne že se budu deset minut producírovat po liduprázdném domě. a závěr hry - závěrečný útěk z komplexu působí trochu jako špatný vtip - extrémně slabí duchové, kteří jdou skolit tři na jednu ránu + rádoby efektní všudypřítomné exploze, které ale hráči nijak neublíží + několik zpomalených pasáží s tentokrát nahou Almou = asi nejhorší level celé hry. Jediná věc, co mě na poslední misi potěšila byla možnost konečně rozstřílet tu malou bitch na cucky.
Příběh jsem sledoval a vnímal(dokonce jsem i poslouchal nahrané zprávy na telefonech, které jsou naprosto k ničemu) do té doby, než se na scéně objevil ten tlustej požírač koblih, jemuž autoři přikládali v dalších fázích hry takovou důležitost. Hra, protkaná řadou hororových momentů a temnou atmosférou a najednou se v ní objeví tato kreatura, jako vystřižená z nějakého humorného komiksu... to je skutečně originální.
Vůbec pro mě není snadné F.E.A.R. nějak zhodnotit. Akční část hry je naprosto fámozní a výborně jsem se při ní bavil. Bohužel je ale prokládaná spoustou nebojových a "hororových" momentů, které bych já osobně notně osekal, ne-li vynechal úplně. F.E.A.R. je rozhodně dobrá akce. Ale akce roku 2005 nebo jedna z nejlepších her roku 2005 jak byla nazývána v mnoha herních magazínech a na mnoha herních webech? To pochybuju...
Hororovým momentům je na můj vkus věnováno až příliš prostoru, což má ve výsledku jediný dopad - zpomalování tempa hry. Typické lekačky jako odpadnutí poklopu nebo vypadnutí mrtvoly ze šachty bych ještě bral, ikdyž jsem je většinu hry sotva registroval. Horší už ovšem jsou momenty, kdy se objeví na scéně naše malá mylady Alma(někdo se asi moc díval na Kruh) nebo pomazaná huba Fettel. Jeden příklad za všechny - jsem na začátku dlouhé chodby, kterou si nejdřív zpomaleně projdu po pás v ohni, následně ještě po krk v krvi, abych se na jejím konci dočkal Almy, která mě přijde spíš trapná než děsivá, a následně byl navrácen na začátek chodby do normálního času/prostoru/reality a mohl konečně pokračovat dál. Tyto mnohdy zpomalené pasáže mě nejenže nepřišly děsivé, ale bohužel ani zábavné. Rozhodně mám větší strach z něčeho nepoznaného, než z toho, jak se přede mnou neustále někdo nebo něco promenáduje.
Akce je ve F.E.A.R. naprosto vynikající a tady není moc co vytknout. Zbraní sice není moc, ale jejich různorodost je o to větší a některé z nich si nelze nezamilovat. Výborná jsou i melee komba, jejichž kombinace je naprosto lahůdková - skluz k protivníkovi, následný kop do jeho úsměvu a je vymalováno. U nepřátel platí skoro to samé co u zbraní. Opět jich není moc, ale klidně bych i některé z nich vynechal, jelikož suverénně nejzábavnější protivníci jsou řadoví (super)vojáci. Sice jsem měl pocit, že bojuju proti plecháčům, ze kterých stříká kečup, ale nějaká ta urvaná končetina nebo rozpůlené torzo se občas objeví, což potěší. AI vojáků je velmi slušná, ale zároveň taky úzce podřízená stísněnému level designu. V rozlehlejších prostorách, kterých bohužel ve hře moc není, ale vojáci dovedou fungovat taky celkem obstojně. Naprosto parádní jsou jejich hlášky, kterými pohotově reagují na aktuální situaci, což nemálo přispívá k už i tak výborné atmosféře přestřelek. Docela mě zklamala absence jakýchkoliv spolubojovníků, kteří jsou hned na začátku mise něčím nebo někým zmasakrováni...škoda.
Dalším významným prvkem hry je bullet-time, který je zpracován velmi dobře. Při přepnutí z normálního času do bulletu mě potěšil přechod zvuku do nižších poloh(ostatně všechen zvuk ve hře nebo občasná hudba je na vysoké úrovni). Trochu mě ovšem zarazilo jeho rychlé doplňování, které spolu s kvantem lékárniček činí hru poměrně snadnou.
Level design je lineární a prostředí je celkově dost sterilní, což mi vůbec nevadilo při přestřelkách, ale při nebojových pasážích jako byly např. dlouhé postupy šachtami, podzemím nebo liduprázdnými kancelářemi jsem se nudil k smrti. Jednou se mi dokonce povedlo nepěkně zakysnout, jelikož jsem se v tom repetitivním prostředí trochu zamotal a nevěděl jsem už, jestli postupuju dozadu nebo dopředu...brrrr. V souvislosti s level designem mě nemile překvapil úvod - chápu sice že je pojat spíš jako tutorial, ovšem já si ho představoval trochu atmosféričtěji, a ne že se budu deset minut producírovat po liduprázdném domě. a závěr hry - závěrečný útěk z komplexu působí trochu jako špatný vtip - extrémně slabí duchové, kteří jdou skolit tři na jednu ránu + rádoby efektní všudypřítomné exploze, které ale hráči nijak neublíží + několik zpomalených pasáží s tentokrát nahou Almou = asi nejhorší level celé hry. Jediná věc, co mě na poslední misi potěšila byla možnost konečně rozstřílet tu malou bitch na cucky.
Příběh jsem sledoval a vnímal(dokonce jsem i poslouchal nahrané zprávy na telefonech, které jsou naprosto k ničemu) do té doby, než se na scéně objevil ten tlustej požírač koblih, jemuž autoři přikládali v dalších fázích hry takovou důležitost. Hra, protkaná řadou hororových momentů a temnou atmosférou a najednou se v ní objeví tato kreatura, jako vystřižená z nějakého humorného komiksu... to je skutečně originální.
Vůbec pro mě není snadné F.E.A.R. nějak zhodnotit. Akční část hry je naprosto fámozní a výborně jsem se při ní bavil. Bohužel je ale prokládaná spoustou nebojových a "hororových" momentů, které bych já osobně notně osekal, ne-li vynechal úplně. F.E.A.R. je rozhodně dobrá akce. Ale akce roku 2005 nebo jedna z nejlepších her roku 2005 jak byla nazývána v mnoha herních magazínech a na mnoha herních webech? To pochybuju...
STASIS: BONE TOTEM
Pro: Akční pasáže, umělá inteligence.
Proti: Hororové prvky, úvod a závěr hry, příběh, velká HW náročnost.