Ačkoliv je dvojka vizuálně značně odlišná od prvního dílu, přesto ponechává a rozšiřuje všechno to, co bylo na jedničce nejlepší. Vynikají zde především skvěle nadabované karikatury reálných osobností. Nejvíc mě pobavil Miloš alias gambler, který se výhrou na automatech snaží zachránit státní rozpočet. Podobných setkání je v tomto díle více a většina se opravdu povedla.

Na jedničce jsem kritizoval nemožnost dohrání bez návodu vzhledem k nelogickým kombinacím předmětů a vůbec celého postupu vyšetřování. Dvojka je v tomto značně lepší, není zde tolik zbytečného harampádí a kombinace předmetů většinou dávají smysl. Přesto jsou ve hře pořád momenty, kdy je náhled do návodu takřka nevyhnutelný. Především se jedná o chvíle, kdy je nutno vrátit do předchozích lokací, aniž by hra alespoň jemně naznačila, že je to potřeba k dalšímu postupu.

I když ani Polda 2 nepředstavuje žánrový klenot, pořád se jedná o vynikající sondu do dob konce devadesátek a už jen z toho důvodu se mu vyplatí ty 2-3 večery obětovat.