Nejméně komplikovaný díl z celé série. A také suverénně nejkratší. Odpadly osobní i pracovní problémy, se kterými se Rosangela potýkala v první epizodě, takže se duo paranormálních čmuchalů může soustředit na řešení případů. Respektive duchopřípadů. Pouštějí se do toho s takovou vervou, až si říkáte, jestli jim za to někdo platí. Asi ne. Z čeho tedy žijí a udržují byt v New Yorku? (Joey vlastně nežije, ale byt stejně něco stojí.)
Joeyovo parťačkou tentokrát není Rosangela, ale tetička Lauren, jejíž popel byl v intru první epizody rozprášen dolů z mostu na hudsonské šífy. Tahleta Lauren, čadící jedno cigáro za druhým, je výrazně sympatičtější a životnější postavou než bledničková Rosangela, což už tady bylo v komentářích řečeno. Děj se neodehrává v „současnosti“, ale v roce 1973. Bývaly to krásné časy před vynálezem všech těch internetů a mobilních telefonů. Hned bych se do nich vrátil, kdyby to bylo možné.
Grafická stránka byla oproti jedničce vylepšena a posunula se z „bolestivá pro oči“ do kategorie „vlastně docela fajn“. Herní mechanismy jsou oproti jiným epizodám značně očesané - například Joey pozapomněl na některé své speciální schopnosti (rušení elektropřístrojů, způsobení průvanu). Teď ho však můžete samostatně ovládat. Děláte to, když potřebujete vejít do uzamčené místnosti a nebo nakouknout do hlídaných dokumentů.
Souběžné řešení dvou duchopřípadů, když 2x děláte v podstatě to samé, začne být po nějaké době otravné. Než vás to však skutečně otráví, přijde pár zvratů a je tady konec. "Unbound" měl (údajně) tvořit jeden nerozborný celek s třetí epizodou, z komerčních důvodů však byl odtržen a vydán předčasně. To celkem dobře zdůvodňuje tu krátkost.
Teď pár zajímavostí.
Student Sam Durkin, se kterým tetička Lauren ve dvojce párkrát telefonovala, se objeví ve čtyřce a v pětce jako již postarší detektiv Durkin (se závislostí na nikotinu).
Novinář Mitchell z The New Yorker, kterého tetička Lauren několikrát navštívila v jeho kanceláři, skutečně žil (v letech 1908 až 1996). Kromě jiných věcí napsal knihu Joe Gould's Secret, která pojednává o chlapíkovi jménem Joe Gould (ten žil v letech 1889 – 1957 a byl znám také pod přezdívkou Professor Seagull). Oba, Mitchell i Gould, se objeví ve třetí epizodě Blackwell série – pod vlastními jmény a s víceméně vlastními portréty. Je pro mě záhadou, proč je strčili do hry takhle natvrdo.
Joeyovo parťačkou tentokrát není Rosangela, ale tetička Lauren, jejíž popel byl v intru první epizody rozprášen dolů z mostu na hudsonské šífy. Tahleta Lauren, čadící jedno cigáro za druhým, je výrazně sympatičtější a životnější postavou než bledničková Rosangela, což už tady bylo v komentářích řečeno. Děj se neodehrává v „současnosti“, ale v roce 1973. Bývaly to krásné časy před vynálezem všech těch internetů a mobilních telefonů. Hned bych se do nich vrátil, kdyby to bylo možné.
Grafická stránka byla oproti jedničce vylepšena a posunula se z „bolestivá pro oči“ do kategorie „vlastně docela fajn“. Herní mechanismy jsou oproti jiným epizodám značně očesané - například Joey pozapomněl na některé své speciální schopnosti (rušení elektropřístrojů, způsobení průvanu). Teď ho však můžete samostatně ovládat. Děláte to, když potřebujete vejít do uzamčené místnosti a nebo nakouknout do hlídaných dokumentů.
Souběžné řešení dvou duchopřípadů, když 2x děláte v podstatě to samé, začne být po nějaké době otravné. Než vás to však skutečně otráví, přijde pár zvratů a je tady konec. "Unbound" měl (údajně) tvořit jeden nerozborný celek s třetí epizodou, z komerčních důvodů však byl odtržen a vydán předčasně. To celkem dobře zdůvodňuje tu krátkost.
Teď pár zajímavostí.
Student Sam Durkin, se kterým tetička Lauren ve dvojce párkrát telefonovala, se objeví ve čtyřce a v pětce jako již postarší detektiv Durkin (se závislostí na nikotinu).
Novinář Mitchell z The New Yorker, kterého tetička Lauren několikrát navštívila v jeho kanceláři, skutečně žil (v letech 1908 až 1996). Kromě jiných věcí napsal knihu Joe Gould's Secret, která pojednává o chlapíkovi jménem Joe Gould (ten žil v letech 1889 – 1957 a byl znám také pod přezdívkou Professor Seagull). Oba, Mitchell i Gould, se objeví ve třetí epizodě Blackwell série – pod vlastními jmény a s víceméně vlastními portréty. Je pro mě záhadou, proč je strčili do hry takhle natvrdo.
Warcraft III: Reign of Chaos