Vzhledem ke klesající kvalitě předchozích dílů dochází ke změně vývojářů a původní Core Design jsou nahrazení Crystal Dynamics. A je to hodně vidět. Stále tu sice máme starou dobrou neohroženou Laru, ale její pojetí je nyní více akční a hodně zaměřené na souboje s (lidskými) nepřáteli (nebo lépe řečeno s hordou nepřátel). Akčnější pojetí je vidět i na jednotlivých úrovních, protože až na pár výjimek je obvykle jasné, kam se má jít dál a co je pro to potřeba udělat (pěkně vypečenou výjimkou byla např. úroveň v Peru, kde se měly vykopnout jedny konkrétní dveře s tím, že jsem do té doby netušil, že to vůbec jde). Novinkou jsou potom i QuickTime eventy, kterých naštěstí není moc, takže nepůsobí nijak zvlášť rušivě. Boss fighty jsou také docelá zábavné.
Příběh je fajn. Líbí se mi, že má Lara tentokrát za sebou i malý tým svých lidí, s kterými během hraní komunikuje. Je pravda, že jsem od nich čekal nějakou zradu, ke které nakonec nedošlo, ale kdo ví, třeba se jí dočkám v dílu Underworld.
Jak již bylo zmíněno, samotné hraní je intuitivní, Laře přibyl navíjecí hák, který přináší spoustu nových možností (líbil se mi systém přitahování plošinek na vodě). Líbí se mi zavedení omezení na jednu zbraň navíc (kromě klasických pistolí s nekonečno náboji) s omezeným množstvím nábojů a jen 3 lékárny, takže Lařin baťůžek už nepůsobí jako Hermionina kabelka. Na první pohled se možná zdá, že díky tomuto omezení šla nahoru obtížnost, ale opak je pravdou. Vzhledem k množství nepřátel, ze kterých zbraně i lékárny často padají, to není vůbec žádný problém.
Negativní věcí pro mě bylo především zmatené ovládání, zkoušel jsem experimentálně hrát na gamepadu a asi to nebyl úplně dobrý nápad. Často se mi totiž stávalo, že Lara skočila jinak, než jsem zamýšlel, nebo mířila jinam (boj s vodní potvorou ke konci hry pak bylo doslova peklo, protože Lara zaměřovala všechno jen ne to, co jsem aktuálně potřeboval. To už nastal moment, kdy jsem imaginárně práskl s gamepadem o zem a boss fight dokončil na klávesnici).
Další negativní věci, které stojí za zmínku jsou checkpointy před nepřeskočitelnými animacemi (respektive některé přeskočit jdou, jiné ne), ovládání motorky na gamepadu a AI nepřátel, kdy nepřátele jen tupě stojí a čekají až je Lara postřílí.
Na závěr jsem si nechal otázku, kterou jsem nepřímo naznačil v úvodu. Je lepší akčnější pojetí Tomb Raideru, jak ho představuje tento titul a nebo je zábavnější pomalé a detailní prozkoumávání úrovní, tak jako v prvních dílech? Abych řekl pravdu, tak sám nevím. Ačkoliv mé hráčské nostalgické srdce má přeci jen raději spíše tu klasiku, tak to akční provedení taky není k zahození. Ale obávám se, že jak si dodnes pamatuji do detailů skoro každou úroveň starých dílů, tak na úrovně z Legend si časem ani nevzpomenu.
Příběh je fajn. Líbí se mi, že má Lara tentokrát za sebou i malý tým svých lidí, s kterými během hraní komunikuje. Je pravda, že jsem od nich čekal nějakou zradu, ke které nakonec nedošlo, ale kdo ví, třeba se jí dočkám v dílu Underworld.
Jak již bylo zmíněno, samotné hraní je intuitivní, Laře přibyl navíjecí hák, který přináší spoustu nových možností (líbil se mi systém přitahování plošinek na vodě). Líbí se mi zavedení omezení na jednu zbraň navíc (kromě klasických pistolí s nekonečno náboji) s omezeným množstvím nábojů a jen 3 lékárny, takže Lařin baťůžek už nepůsobí jako Hermionina kabelka. Na první pohled se možná zdá, že díky tomuto omezení šla nahoru obtížnost, ale opak je pravdou. Vzhledem k množství nepřátel, ze kterých zbraně i lékárny často padají, to není vůbec žádný problém.
Negativní věcí pro mě bylo především zmatené ovládání, zkoušel jsem experimentálně hrát na gamepadu a asi to nebyl úplně dobrý nápad. Často se mi totiž stávalo, že Lara skočila jinak, než jsem zamýšlel, nebo mířila jinam (boj s vodní potvorou ke konci hry pak bylo doslova peklo, protože Lara zaměřovala všechno jen ne to, co jsem aktuálně potřeboval. To už nastal moment, kdy jsem imaginárně práskl s gamepadem o zem a boss fight dokončil na klávesnici).
Další negativní věci, které stojí za zmínku jsou checkpointy před nepřeskočitelnými animacemi (respektive některé přeskočit jdou, jiné ne), ovládání motorky na gamepadu a AI nepřátel, kdy nepřátele jen tupě stojí a čekají až je Lara postřílí.
Na závěr jsem si nechal otázku, kterou jsem nepřímo naznačil v úvodu. Je lepší akčnější pojetí Tomb Raideru, jak ho představuje tento titul a nebo je zábavnější pomalé a detailní prozkoumávání úrovní, tak jako v prvních dílech? Abych řekl pravdu, tak sám nevím. Ačkoliv mé hráčské nostalgické srdce má přeci jen raději spíše tu klasiku, tak to akční provedení taky není k zahození. Ale obávám se, že jak si dodnes pamatuji do detailů skoro každou úroveň starých dílů, tak na úrovně z Legend si časem ani nevzpomenu.
