Prozradím vám tajemství, milí kolegové. The Evil Within byla vskutku příšerná noční můra, ale ne tak, jak to Tango Gameworks zamýšleli. Toporné ovládání, prach bídný technický stav a pochybná designérská rozhodnutí ve mě evokovali pocit děsu a obnovili ve mě dlouho ztracený pocit sebetrýzně. Proto je milé a patrné, že si Mikami a jeho společenstvo vzali kritiku k srdci, sedli si ke stolu a udělali to, co se od kvalitního studia dá očekávat, tedy udělat lepší sequel.
The Evil Within 2 je větší, přístupnější, vybalancovanější, zábavnější, lepší než jeho předchůdce. Avšak má stále několik menších či větších neduhů, které brzdí její plný potenciál.
První věc, která mě překvapila byla implementace "upgrade systému" do story. Náš bohatýr má po ztrátě své dcery depku, která ho přepnula do stavu letargie. Dlouhým posedáváním v baru mu atrofovalo spodní svalstvo, a litry kořalky, ve kterých plánoval utopit svůj žal, mu zase rozhodili mušku. Navíc opět díky tomu uvidíme půvabnou entitu v oděvu zdravotní sestřičky, Tatianu, jež je rovněž, věřte tomu či ne, nejzajímavější postavou v této hře, fakt. Protože všichni ostatní, včetně našeho protageynisty, nejsou kdovíjak propracovaní, dokonce učiní i pár retardovaných rozhodnutí za účelem posunu dějové linky. Hlavně ten Sebastián Kastrátos, který má být údajně zlomeným mužem, který se vzdal vší naděje, budí spíše dojem 10-letého spratka, který ztratil svou oblíbenou hračku. Ale což, kritizovat charakteristiku a hloubku postav v hororovém fláku je jako si stěžovat, že lidé na záchodě prdí, takže whatever.
Jinak se to hrálo příjemně. Pořád je tam trochu té topornosti v ovládání postavy, ale tentokrát za účelem lepšího feelingu při odpalování hlav zombáků. Otevřejěnší mapa je akorát tak velká a není zahlcena bžilionem ikonek a dalších pičičand. Jen škoda nizké obtížnosti i na survival obtížnost. Nepřátelé jsem dosti dementní a prakticky slepý jak krtci. Atmosféra je dosti specifická, osobně na mě více působil díl první. Ubylo brutality a morbidnosti, leč bohužel i ony "mindfuck" scény jsou výrazně slabší a až na pár vyjímek dost nenápadité.
Graficky je to celkem bída. Tango se prakticky pokusilo vzít hroznej Id tech 5 a nějak ho umě zamaskovat, ale mě neoblafnou, haha. Doskakováníí objektů a až komicky vypadající oheň jsou největším důkazem, ale na druhou stranu mi to nezamrzlo ani nespadlo, takže není zas takový důvod se čertit.
Ano, jsem překvapen z toho, jak mě do bavilo a pokud opominu dementní AI, slabé story a chudší technickou stránku, tak je TEW2 solidní zombí dobrodrůžo.
The Evil Within 2 je větší, přístupnější, vybalancovanější, zábavnější, lepší než jeho předchůdce. Avšak má stále několik menších či větších neduhů, které brzdí její plný potenciál.
První věc, která mě překvapila byla implementace "upgrade systému" do story. Náš bohatýr má po ztrátě své dcery depku, která ho přepnula do stavu letargie. Dlouhým posedáváním v baru mu atrofovalo spodní svalstvo, a litry kořalky, ve kterých plánoval utopit svůj žal, mu zase rozhodili mušku. Navíc opět díky tomu uvidíme půvabnou entitu v oděvu zdravotní sestřičky, Tatianu, jež je rovněž, věřte tomu či ne, nejzajímavější postavou v této hře, fakt. Protože všichni ostatní, včetně našeho protageynisty, nejsou kdovíjak propracovaní, dokonce učiní i pár retardovaných rozhodnutí za účelem posunu dějové linky. Hlavně ten Sebastián Kastrátos, který má být údajně zlomeným mužem, který se vzdal vší naděje, budí spíše dojem 10-letého spratka, který ztratil svou oblíbenou hračku. Ale což, kritizovat charakteristiku a hloubku postav v hororovém fláku je jako si stěžovat, že lidé na záchodě prdí, takže whatever.
Jinak se to hrálo příjemně. Pořád je tam trochu té topornosti v ovládání postavy, ale tentokrát za účelem lepšího feelingu při odpalování hlav zombáků. Otevřejěnší mapa je akorát tak velká a není zahlcena bžilionem ikonek a dalších pičičand. Jen škoda nizké obtížnosti i na survival obtížnost. Nepřátelé jsem dosti dementní a prakticky slepý jak krtci. Atmosféra je dosti specifická, osobně na mě více působil díl první. Ubylo brutality a morbidnosti, leč bohužel i ony "mindfuck" scény jsou výrazně slabší a až na pár vyjímek dost nenápadité.
Graficky je to celkem bída. Tango se prakticky pokusilo vzít hroznej Id tech 5 a nějak ho umě zamaskovat, ale mě neoblafnou, haha. Doskakováníí objektů a až komicky vypadající oheň jsou největším důkazem, ale na druhou stranu mi to nezamrzlo ani nespadlo, takže není zas takový důvod se čertit.
Ano, jsem překvapen z toho, jak mě do bavilo a pokud opominu dementní AI, slabé story a chudší technickou stránku, tak je TEW2 solidní zombí dobrodrůžo.
