Nejsem zrovna fanoušek kompetitivního multiplayeru. Vždycky to pro mě byl spíš vergl přilepený ke kvalitnějšímu singleplayer zážitku a ani multiplayer-only tituly jsem nikdy neocenil.

A pak přišel Apex Legends. Cák ho tam, už mi to sežralo přes 300 hodin a pokračujeme. Může za to hned několik faktorů.

Předně je to co-op, který jde hrát i s cizinci úplně beze slov. Pingovací systém je snadno uchopitelný a velmi mocný. Velikost týmů (3, potažmo 2 lidé) je ideální k tomu, aby se i za tu krátkou dobu dal navázat se spoluhráči trochu vztah a rozpoznat jejich individualitu. Díky tomu může člověk naskočit kdykoliv bez domlouvání do hry a každá hra je jiná. Troufnu si dokonce tvrdit, že mnohdy je hra s random spoluhráči zábavnější než s domluvenými kamarády.

Navíc vývojáři neustále hru někam posunují, vylepšují a mění pod rukama. Mění se mapy, schopnosti legend nebo i zbraně. Nebojí se do toho říznout a díky tomu nemá hra čas zevšednět.

K tomu všemu Respawn Entertainment investuje prostředky i do budování lore a příběhu, čímž uspokojí fanoušky příběhových her, jako jsem já. Jen příběh kolem postavy Revenanta je sám o sobě kvalitnější než co nabízí některé čistě SP hry.

A aby toho nebylo málo, tak je to ZDARMA. A to tak, že jsem nemusel zaplatit jedinou korunu, abych si zpřístupnil všechny hrdiny ve hře (což je jediná ne-kosmetická položka, která se musí odemykat). Těžko uvěřit, že taková hra vyšla pod křídly Electronic Arts.