Donkey Kong Country je hra, ke které jsem se dostal až nějaký ten rok poté, co jsem dostal své první Super Nintendo. Myslím, že to mohlo být okolo roku 1996-1997, kdy už se všude ve světě radovali ze třetího dílu této série.

Co mě ze začátku ihned dostalo, bylo ovládání postav, které je sice dost podobné, jako u většiny plošinovek, ale hra má výborně zmáknuté přepínání mezi postavami, které si krásně předávají slovo plácnutím. Do toho má navíc každá postava trochu jiný charakter. Donkey Kong je silnější a lépe se hodí na zabíjení nepřátel, kdežto Diddy Kong je pohyblivější a celkově obratnější. Já osobně raději chodím s pohyblivějším opičákem Diddym a Donkey Konga si většinou nechávám v záloze na hledání nějakých skrytých jeskyní, na které je potřeba spíše hrubá síla. Mimochodem opičích charakterů je v celé hře hned několik, já si s nimi užil spousty legrace a leckdy jsem ocenil jejich pomoc.

Co se týče grafického zpracování, tak v době, kdy hra vyšla, bylo Super Nintendo již celkem zastaralá konzole a neměla v podstatě moc co nabídnout. Hry na jiné systémy včetně PC byly už o krok až dva napřed. Proto bylo až neuvěřitelné, co dokázali lidé z týmu Rare z této hry a ze samotné konzole vymáčknout. Doslova jí vyždímali na maximum a ve druhém a třetím díle již tak vysoko nasazenou laťku ještě o kousíček překonali. Pamatuji si, že to všem vyrazilo dech a o hře se psalo v tuzemských i zahraničních časopisech s údivem a v superlativech. Dokonce se diskutovalo o tom, že nástupem této hry se Super Nintendu ještě prodloužila o 2-3 roky životnost. Přidalo se k ní totiž pár dalších a prodeje opět vyletěly raketově nahoru.
Grafické zpracování je na tu dobu naprosto úžasné, doplňují ho nádherné scenérie, postavičky jsou překrásně vypiplané a dokonce se mění počasí. Když se například zatáhne a začne pršet, je hůře vidět na samotné postavičky, hra se tím stává obtížnější a je to příjemné zpestření.

Další samotnou kapitolou je hudba, o které bych se dokázal rozepsat na několik stránek, považuji ji za naprosto famózní. Například Aquatic Ambiance se výborně hodí do vodního prostředí a je to překrásný relax. Další skladby se nenechávají vůbec zahanbit. Za mě osobně jsou hudba a celkově zvuk se všemi efekty jedny z nejlepších na daný systém. Ale než se tady rozepisovat, tak si raději doporučuji poslechnout celý soundtrack.

Na závěr bych opět přidal jednu osobní perličku. Jelikož na Super Nintendo vyšly 3 díly Donkey Kong Country, musel jsem si je samozřejmě všechny opatřit. Pokusil jsem je projít komplet všechny a to bez návodu. U druhého a třetího dílu se mi to podařilo a zdolal jsem hru na plné %. Schválně nepíši 100%, jelikož hra nabízí dokonce více. První díl mi zatím dělá největší starosti. Chybí mi udělat poslední dva tajné konce. Nikdy jsem zatím nesáhl po návodu, tak čas od času, rok od roku, zkouším a zkouším, ale ty 2 poslední ne a ne najít. Snad se mi to brzy podaří. Když o tom teď takhle píšu, dostal jsem na Donkey Konga zase chuť, tak se ho půjdu pokusit zdolat co nejdříve. Držte mi palce, snad ty poslední 2 tajné padnou.