Opět jsem se setkal s tím, že jak v recenzích, tak i zde negativně hodnocené tituly, stojí za to vyzkoušet, protože se můžete dočkat nečekaně milého překvapení a kvalitního zabavení na pár hodin. Stejně tak je to totiž u tohoto titulu s praktickým názvem Skyhill.
S praktickým říkám proto, že příběh je vcelku prozaický. Jste týpek na vrcholu mrakodrapu hotelu Skyhill a jelikož se nacházíte ve 100. patře v momentě útoku zrůd a zombíků na věžák, tak Vaším úkolem je dostat se do přízemí a z mrakodrapu pláchnout. Příběhově jednoduché a herně jsem si přišel jak u dávno vydaných Neighbours from Hell. Dnešní hráči by hru možná přirovnali k This War of Mine. Jen s tím rozdílem, že Skyhill není tolik promakaný. Na rozdíl od výše zmíněných titulů. To ale neznamená, že je nutně špatný.
Začínáte ve VIP patře, slovem klasika - stovka je Vaše číslovka. Tam máte nějaký ten ponk, na kterém si vyrábíte jídlo nebo součástky na rozbitý výtah. Slovem dnešního hráče - ve vrchním patře craftujete, ve spodních patrech bojujete o přežití. Pak už je Váš úkol totiž jednoduchý. Jakmile si vyrobíte (vycraftíte), co potřebujete, cesta je Vaše a je jen na Vás, jak moc si ji uvolníte. Hrou tedy postupujete požárním schodištěm vedle výtahu s tím, že se můžete podívat do levé místnosti a do pravé místnosti. V každé je buď zrůda, nějaké ty věcičky na craftění nebo taky nic. No a když je v nějakém patře automat na sušenku a vy zrovna najdete nějakou tu kačku, tak i v tu chvíli máte vyhráno.
Takhle si tedy sestupujete dolů až do přízemí a to prosím pěkně na jeden zátah. Ukládat hru nelze, ale po každé Vaší smrti se Vám otevře něco nového. Hra má tedy za úkol získat si svoji znovuhratelnost, která ji tak nějak jde, i nejde. Možností je málo a tak to v podstatě stihnete během pár hodin vyzkoušet a jakmile se dostanete do cíle, můžete se sami rozhodnout, jakou cestou se vydáte. A jelikož se pokaždé mapa měnila, musím říct, že žádný z těch sestupů nebyl stejný.
Nápad jednoznačný, příběhově prázdné (a to i přesto, že hra má snahu formou našlých pásek nebo poznámek tvořit příběh), ale na pár hodin určitě bez problémů zábavné. Ze série podobných 2D her určitě kousek, který se za nic stydět nemusí. Já se docela zabavil.
S praktickým říkám proto, že příběh je vcelku prozaický. Jste týpek na vrcholu mrakodrapu hotelu Skyhill a jelikož se nacházíte ve 100. patře v momentě útoku zrůd a zombíků na věžák, tak Vaším úkolem je dostat se do přízemí a z mrakodrapu pláchnout. Příběhově jednoduché a herně jsem si přišel jak u dávno vydaných Neighbours from Hell. Dnešní hráči by hru možná přirovnali k This War of Mine. Jen s tím rozdílem, že Skyhill není tolik promakaný. Na rozdíl od výše zmíněných titulů. To ale neznamená, že je nutně špatný.
Začínáte ve VIP patře, slovem klasika - stovka je Vaše číslovka. Tam máte nějaký ten ponk, na kterém si vyrábíte jídlo nebo součástky na rozbitý výtah. Slovem dnešního hráče - ve vrchním patře craftujete, ve spodních patrech bojujete o přežití. Pak už je Váš úkol totiž jednoduchý. Jakmile si vyrobíte (vycraftíte), co potřebujete, cesta je Vaše a je jen na Vás, jak moc si ji uvolníte. Hrou tedy postupujete požárním schodištěm vedle výtahu s tím, že se můžete podívat do levé místnosti a do pravé místnosti. V každé je buď zrůda, nějaké ty věcičky na craftění nebo taky nic. No a když je v nějakém patře automat na sušenku a vy zrovna najdete nějakou tu kačku, tak i v tu chvíli máte vyhráno.
Takhle si tedy sestupujete dolů až do přízemí a to prosím pěkně na jeden zátah. Ukládat hru nelze, ale po každé Vaší smrti se Vám otevře něco nového. Hra má tedy za úkol získat si svoji znovuhratelnost, která ji tak nějak jde, i nejde. Možností je málo a tak to v podstatě stihnete během pár hodin vyzkoušet a jakmile se dostanete do cíle, můžete se sami rozhodnout, jakou cestou se vydáte. A jelikož se pokaždé mapa měnila, musím říct, že žádný z těch sestupů nebyl stejný.
Nápad jednoznačný, příběhově prázdné (a to i přesto, že hra má snahu formou našlých pásek nebo poznámek tvořit příběh), ale na pár hodin určitě bez problémů zábavné. Ze série podobných 2D her určitě kousek, který se za nic stydět nemusí. Já se docela zabavil.
The World Next Door
Pro: Nápad, pokaždé nová mapa, různá vylepšení v průběhu hraní
Proti: Když se dostanete na úroveň 10. patra a nějaká zrůda Vás sejme, nemáte v tu chvíli chuť ani žít...graficky na úrovni freeware titulu