Oproti letnímu bratříčkovi The Games: Summer Challenge mě zimní verze bavila krapátko méně, určitým disciplínám jsem prostě nikdy nedokázal přijít na chuť. Takový biatlon, kde půl hodiny zběsile mačkám enter a poté se na stanovišti nejsem schopen trefit do terče (natož do jeho středu) nebo samotné nekonečné běžkování - to byl přesně důvod, proč jsem si pouštěl letní olympiádu mnohem častěji.

Zachránily to ale naštěstí skoky na lyžích, jakožto jedna z posledních nabízených disciplín. Jakmile jsem pochopil systém mačkání kláves při odrazu a přistání, nebyl jsem schopen se od obrazovky odtrhnout. Také s kamarády jsme spolu často soupeřili u jedno počítače a neustále překonávali své rekordy. Další boje se strhávaly u bobu a dvojbobu, případně u rychlého a na techniku náročnějšího sjezdu.

Poslední nezajímavou část tvořilo rychlobruslení, které bylo založeno na úplně stejném principu jako jízda na kole v letní verzi. Prvních pár kol v pohodě, poté začal bruslař nekontrolovatelně ujíždět do boku a následoval pád. Nic moc.

Celkově velmi zábavný kousek, který se ale nápaditějšímu sourozenci především v jednotlivých soutěžích nevyrovná. 80％.