No, co na to říct. Jako výukový materiál pro policisty v polovině devadesátých let je to asi ok. Jako hra je to něco strašnýho.
V úvodu hry jste v policejní třídě a můžete kliknout na tři věci; Na televizi, kde se vám bude přehrávat neuvěřitelné množství videí, jsou to rozhovory s pravděpodobně reálnými americkýmy oficíry. Dal jsem jednoho týpka celého, málem jsem umřel nudou a u dalších asi čtyř poldů jsem si vyslechl tak dvě otázky, které mě zaujaly. Pak taky můžete kliknout na tabuli, což je taková encyklopedie, těžko říct, jestli si to někdo přečte celé. No a potom je tu nástěnka, kterou si můžete jen prohlédnout a nic v ní není důležité.
Následuje přednáška, která je jako jediná opravdu důležitá pro to, abyste pochopili, co máte ve hře dělat. Nepřišel jsem na to, jak se k ní vrátit, nedával jsem totiž pozor, a dost se mi to vymstilo.
Následuje trénink. A ten je snad ještě nudnější, než koukat na rozhovory s policajtama. Je to nekonečný, furt děláte to samé a posloucháte ty stejné blbé kecy. A po nějaké době se ozve poplach a jde se do první mise, kde z tréninku využijete akorát, jak se nabíjí zbraň. Samotná hra je vlastně point'n'click real-time FMV adventura, která se střídá s point'n'click non real-time FMV adventurou. Zní to strašně a je to strašný. Jediné co se mi vlastně jakžtakž líbilo, byly ty úvodní briefingy a třeba výslech svědků. Pak následuje ostrá mise, musíte včas kliknout přesně na to, co se po vás chce, jinak je v podstatě hned mission failed. Stačí se někde zdržet a odvedou vás vaši, stačí někam blbě zahnout a zastřelí vás. Když vystřelíte, tak je po misi, protože jste na sebe buď upozornili nebo zastřelil kolegu a tak. Poprvé jsou videa, kdy se to stane, celkem fajn, ale jsou vždycky stejná u všech misí.
Pokud zvolíte správný postup, je to otázka většinou tak 2-10 kliků myší, než se doberete ke zdárnému dokončení mise. Následuje zase nekonečný trénink a druhá mise. Pak zase nekonečný trénink, kvalifikace na snajpra a třetí mise. A to je všechno. Jenže pak hra nekončí a jede se zase odznova, úplně to samé, jen, že jste třeba v jiné části týmu a při troše štěstí uvidíte i jinou cimru v baráku. To už jsem si odpustil, ale pro magory, které tahle hra baví, je asi fajn, že si to mohou vyzkoušet z jiného úhlu. Ale zařazení do týmu je náhodné, takže se může klidně asi stát, že budete hrát pětkrát za sebou to samé. Navíc to, že jste zdárně dokončili misi, si nemůžete být bez návodu úplně jistí, protože žádné potvrzení není, nikde se nic nenapíše a pokud mise končí zastřelením zločince, což je v půlce případů nevyhnutelné, je následující debriefing dost neuspokojivý (ve stylu "tak my tě teda za to asi nezavřeme").
V době vzniku byl SWAT na čtyřech cédéčkách, což je prostě úlet. Tahle hra si opravdu nezaslouží, aby zabrala tolik místa v bytě. Herecké výkony jsou samozřejmě strašné, především hlavní "hrdina". Je každopádně zajímavé, jak hrozný start může mít jedna relativně slavná série. Start, který se dá nazvat hrou jen s velmi přimhouřenýma očima.
V úvodu hry jste v policejní třídě a můžete kliknout na tři věci; Na televizi, kde se vám bude přehrávat neuvěřitelné množství videí, jsou to rozhovory s pravděpodobně reálnými americkýmy oficíry. Dal jsem jednoho týpka celého, málem jsem umřel nudou a u dalších asi čtyř poldů jsem si vyslechl tak dvě otázky, které mě zaujaly. Pak taky můžete kliknout na tabuli, což je taková encyklopedie, těžko říct, jestli si to někdo přečte celé. No a potom je tu nástěnka, kterou si můžete jen prohlédnout a nic v ní není důležité.
Následuje přednáška, která je jako jediná opravdu důležitá pro to, abyste pochopili, co máte ve hře dělat. Nepřišel jsem na to, jak se k ní vrátit, nedával jsem totiž pozor, a dost se mi to vymstilo.
Následuje trénink. A ten je snad ještě nudnější, než koukat na rozhovory s policajtama. Je to nekonečný, furt děláte to samé a posloucháte ty stejné blbé kecy. A po nějaké době se ozve poplach a jde se do první mise, kde z tréninku využijete akorát, jak se nabíjí zbraň. Samotná hra je vlastně point'n'click real-time FMV adventura, která se střídá s point'n'click non real-time FMV adventurou. Zní to strašně a je to strašný. Jediné co se mi vlastně jakžtakž líbilo, byly ty úvodní briefingy a třeba výslech svědků. Pak následuje ostrá mise, musíte včas kliknout přesně na to, co se po vás chce, jinak je v podstatě hned mission failed. Stačí se někde zdržet a odvedou vás vaši, stačí někam blbě zahnout a zastřelí vás. Když vystřelíte, tak je po misi, protože jste na sebe buď upozornili nebo zastřelil kolegu a tak. Poprvé jsou videa, kdy se to stane, celkem fajn, ale jsou vždycky stejná u všech misí.
Pokud zvolíte správný postup, je to otázka většinou tak 2-10 kliků myší, než se doberete ke zdárnému dokončení mise. Následuje zase nekonečný trénink a druhá mise. Pak zase nekonečný trénink, kvalifikace na snajpra a třetí mise. A to je všechno. Jenže pak hra nekončí a jede se zase odznova, úplně to samé, jen, že jste třeba v jiné části týmu a při troše štěstí uvidíte i jinou cimru v baráku. To už jsem si odpustil, ale pro magory, které tahle hra baví, je asi fajn, že si to mohou vyzkoušet z jiného úhlu. Ale zařazení do týmu je náhodné, takže se může klidně asi stát, že budete hrát pětkrát za sebou to samé. Navíc to, že jste zdárně dokončili misi, si nemůžete být bez návodu úplně jistí, protože žádné potvrzení není, nikde se nic nenapíše a pokud mise končí zastřelením zločince, což je v půlce případů nevyhnutelné, je následující debriefing dost neuspokojivý (ve stylu "tak my tě teda za to asi nezavřeme").
V době vzniku byl SWAT na čtyřech cédéčkách, což je prostě úlet. Tahle hra si opravdu nezaslouží, aby zabrala tolik místa v bytě. Herecké výkony jsou samozřejmě strašné, především hlavní "hrdina". Je každopádně zajímavé, jak hrozný start může mít jedna relativně slavná série. Start, který se dá nazvat hrou jen s velmi přimhouřenýma očima.
Silent Hill