Myslím, že jsem člověk poměrně vstřícný k netradičním konceptům, v umění obecně, i konkrétně ve hrách, akci nepotřebuju vůbec, a na Mountain jsem se těšila a šetřila si ji na správný čas a náladu. Ale nic z toho, o čem se píše v pozitivních recenzích, jsem v ní nenašla. Z mého pohledu je tahle hra o hoře úplně plochá.

Je pravda, že jsem ji hrála jen něco přes dvě hodiny (přičemž mezi dvěma z několika spuštění se mi postup / stav hory neuložil, netuším proč), takže je teoreticky možné, že během dalších hodin by se v ní něco zajímavého stalo, ale na to, abych jí je věnovala, nemám nervy; mohla bych ji samozřejmě nechat běžet na pozadí a občas se podívat, jaké zrovna máme roční období a kolik bordelu na hoře přibylo, ale to u mě není hraní - smyslem by přece mělo být do hry se ponořit. A kdykoli jsem se o to pokusila, výsledkem bylo jen stoupající naštvání, jak je to celé pitomé (tolik k občas v recenzích zmiňovanému zenovému zážitku). Polovinu achievementů jsem dostala nevim za co a vrcholný okamžik celé hry byl, když se mi podařilo prohodit horou auto a sledovat ho, jak mizí ve vesmíru (nemám zdání, jestli to má jít, nebo to byl kiks).

Nejhorší ze všeho jsou jalové kecy prezentované jako myšlenky hory - dají se sice vypnout, ale to není argument; je to jedna z mála věcí, které hra nabízí, a jestliže by vás měla ponoukat k zamyšlení (protože k čemu jinému by měla být), a přitom sama, dostane-li možnost, předkládá takové texty, jaké předkládá, znamená to, že zkrátka nemá naprosto co říct. Tisíc a jedna variace na "ztotožňuji se s touto hvězdnou nocí" a "jsem potěšena tímto deštivým dnem", jako vrchol sofistikovanosti a hloubky po opětovném zapnutí myšlenka "kde jsem to teď byla? existuju vůbec?" a pak vám po čtvrthodině, kdy na zkoušku neděláte nic, hora žijící v pomalém, geologickém čase sdělí: "Nuuuuudaaaaaaaa." To jako vážně?

Shrnutí: Mountain nijak zvlášť pěkně nevypadá, zábavná není, inspirativní není a irituje svou hloupostí.