Do druhého dílu jsem se tak trochu nutil. Důvodem byly poměrně značné negativní ohlasy, které tento díl provází. Ale přeskočit dvojku a jít rovnou na třetí díl? To přece nejde...
Jelikož nejde o první komentář k této hře, pokusím se spíše stručně shrnout své zážitky z právě dohrané hry. Nejsem vůbec přítel grindu, ale občas ho dokážu překousnout. Tady jsem si ho užil opravdu v míře nevídané. Ještěže souboje jsou tak extrémně zjednodušené, že nepřítel padá k zemi obvykle po jednom či dvou úderech, jinak bych to asi vzdal. Tento tupý grind je bohužel nutný, protože peníze jsou to, co potřebujete k přežití. Za peníze kupujete zdraví, jídlo a dokonce i zvýšení statistik. A i když poměrně brzy jsem přešel na devastaci respawnujících se nepřátel z paluby zaoceánské lodi, přesto byl evoluční vývoj mého avatara dlouhý a vyšplhal se na finální 52.level.
Hra není rozsáhlá, všechny kontinety planety Země v 5 časových pásmech se dají prozkoumat celkem brzy. Poté zjistíte, že musíte přejít na grind. Kombinací dostatečného paliva a zapojením důvtipného myšlení se domůžete raketoplánu a můžete (přesněji musíte) vyzkoušet let do vesmíru a navštívit planety sluneční soustavy. Jenže co se týče planet, není moc o co stát (ovšem zvukově i změnou grafiky tento "simulátor" letu vesmírem včetně skoku hyperprostorem minimálně překvapí!). Dungeony a věže, které umožní vidět hru z pohledu první osoby, jsou téměř identické jako v nultém a prvním díle a mají něco do sebe. V průběhu hry se vám hromadí inventář různými předměty, jejichž účel zjišťujete teprve až nastane vhodný okamžik, kdy hra předmět použije. Navíc předměty nelze prodávat. Původně jsem si myslel, že to jsou samé cetky, ale každý z těchto předmětů měl své upotřebení.
Co mě asi překvapilo na hře nejvíc (vzhledem k tomu, jak série klade důraz na ctnosti) byla nutnost zabít minimálně jednu neutrální postavu (stráž). Normálně bych toto nepodstoupil, ale situace k tomu prostě hráče donutí. Je sice pravda, že po opuštění města tam stojí (zřejmě) stejná stráž znovu a ostatní stráže, které vás po zabití druha pronásledují, vás nyní ignorují. Jenže i tak to zanechalo drobné rozpaky. Závěr hry je také trochu zkouškou trpělivosti, ale připravený hráč to vše nakonec zvládne a pak se rozlije v jeho duši ten příjemný pocit ze zdolání legendy (byť kontroverzní). A když navíc poté si uvědomí, že další díl už má výrazně vyšší kvalitu, tak nemůže než sám sobě říct, že udělal dobře, že tenhle díl nevynechal!
Jelikož nejde o první komentář k této hře, pokusím se spíše stručně shrnout své zážitky z právě dohrané hry. Nejsem vůbec přítel grindu, ale občas ho dokážu překousnout. Tady jsem si ho užil opravdu v míře nevídané. Ještěže souboje jsou tak extrémně zjednodušené, že nepřítel padá k zemi obvykle po jednom či dvou úderech, jinak bych to asi vzdal. Tento tupý grind je bohužel nutný, protože peníze jsou to, co potřebujete k přežití. Za peníze kupujete zdraví, jídlo a dokonce i zvýšení statistik. A i když poměrně brzy jsem přešel na devastaci respawnujících se nepřátel z paluby zaoceánské lodi, přesto byl evoluční vývoj mého avatara dlouhý a vyšplhal se na finální 52.level.
Hra není rozsáhlá, všechny kontinety planety Země v 5 časových pásmech se dají prozkoumat celkem brzy. Poté zjistíte, že musíte přejít na grind. Kombinací dostatečného paliva a zapojením důvtipného myšlení se domůžete raketoplánu a můžete (přesněji musíte) vyzkoušet let do vesmíru a navštívit planety sluneční soustavy. Jenže co se týče planet, není moc o co stát (ovšem zvukově i změnou grafiky tento "simulátor" letu vesmírem včetně skoku hyperprostorem minimálně překvapí!). Dungeony a věže, které umožní vidět hru z pohledu první osoby, jsou téměř identické jako v nultém a prvním díle a mají něco do sebe. V průběhu hry se vám hromadí inventář různými předměty, jejichž účel zjišťujete teprve až nastane vhodný okamžik, kdy hra předmět použije. Navíc předměty nelze prodávat. Původně jsem si myslel, že to jsou samé cetky, ale každý z těchto předmětů měl své upotřebení.
Co mě asi překvapilo na hře nejvíc (vzhledem k tomu, jak série klade důraz na ctnosti) byla nutnost zabít minimálně jednu neutrální postavu (stráž). Normálně bych toto nepodstoupil, ale situace k tomu prostě hráče donutí. Je sice pravda, že po opuštění města tam stojí (zřejmě) stejná stráž znovu a ostatní stráže, které vás po zabití druha pronásledují, vás nyní ignorují. Jenže i tak to zanechalo drobné rozpaky. Závěr hry je také trochu zkouškou trpělivosti, ale připravený hráč to vše nakonec zvládne a pak se rozlije v jeho duši ten příjemný pocit ze zdolání legendy (byť kontroverzní). A když navíc poté si uvědomí, že další díl už má výrazně vyšší kvalitu, tak nemůže než sám sobě říct, že udělal dobře, že tenhle díl nevynechal!
Pro: časové portály, start do vesmíru, postapo Moskva, města obecně
Proti: grind, adrenalinové přistání při návratu z vesmíru, rádoby vtipné narážky některých postav