Immortal Unchained je dalším přírůstkem v subžánru Souls-like, stěžejním rozdílem je ovšem kladení důrazu na používání střelných zbraní. Kontaktní zbraně přítomny jsou, hra na nich ale nestojí a nepadá, jde v podstatě o jakousi pojistku pro případ, kdy se nepřítel dostane úplně k hlavnímu hrdinovi a zbývá mu málo zdraví. Jde tak o velmi originální počin, v podstatě nic podobného zatím v rámci subžánru neexistuje. Jinak je spousta věcí "při starém", obelisky hrají roli bonfire a po smrti je třeba doběhnout na místo skonu, jinak jsou bits v nenávratnu.

Hra je inspirovaná severskou mytologií, říznutou něčím mezi hard sci-fi a sci-fi hororem. Jeden z největších kladů tak spočívá v unikátním uměleckém a architektonickém ztvárnění jednotlivých levelů, což má za následek neuvěřitelnou atmosféru (stran designu mi na mysli vytanuly věci jako The Chronicles of Riddick, Dark City nebo ReVOLUTION). Navzdory směřování směr sci-fi horor je ale ve hře pět různých planet, celek tak působí velmi rozmanitým dojmem a je v něm spousta nepovinného obsahu (9 bossů povinných, 14 nepovinných, velká spousta lore ve třech různých skupinách nebo různě skryté shrines s permanentními bonusy).

Hlavní postava má osm různých atributů (na počátku lze vybrat něco jako povolání, což má ale vliv pouze na počáteční výši atributů a počáteční vybavení). Ty mají vliv třeba na udělené zranění, rychlost přebíjení nebo počet životu, nicméně v daleko větší míře než je zvykem fungují jako požadavky na používaní zbraní. Autoři v průběhu pomocí patche tyto požadavky dokonce značně změnili, výsledkem je třeba to, že některé sniperky potřebují určitou úroveň Finesse a Perception a jiné třeba Agility nebo Insight. Poškození střelných zbraní také scaluje na základě dvou různých atributů či jejich kombinace a tyto atributy naopak většinou nebývají ony dva, požadované na používaní dané zbraně. Nefunguje tak to, že by člověk rozvíjel u postavy jeden dva atributy a tomu přizpůsobil používaný arzenál a výrazně hůře se tak plánuje rozvoj postavy (krom jiného je díky změnám neplatná celá specializovaná wiki). Ale dá se s tím žít, v nejhorším je možný i respec (byť jednou za hru) a grindovat a napravit chyby ve vývoji postavy je možné bez problémů (na konci hry jsem měl na slušné úrovni pět atributů z osmi).

Jediným podstatným problémem je vyváženost. Hra obsahuje pistole, samopaly, brokovnice, útočné pušky, sniperky a granátomety, ale díky tomu, že zejména v pokročilé části hry probíhá konfrontace na slušnou dálku, tak jsou pistole nebo samopaly coby hlavní zbraně prakticky nepoužitelné. Brokovnice a útočné pušky jsou na tom o něco lépe, ale prakticky všichni hrají pokročilé fáze hry primárně se sniperkami a bonusem, který za každého zabitého nepřítele přidá do inventáře jeden náboj do zbraně, kterou byl zabit. U pistolí, samopalů brokovnic nebo útočných pušek to smysl nedává, u granátometů a sniperek to naopak znamená téměř nekonečno munice (munice je omezená, regeneruje se u obelisků, případně používaním předmětů, které ovšem nejdou nakupovat, neb ve hře neexistují obchodníci). Některé obelisky jsou od sebe slušně daleko a nepřátelé v podobě teleportujících se sniperů tomu úplně nepřidávají.

Finální level postavy 120, herní doba něco přes 30 hodin. Snažil jsem se prolézt všechno, optional bosse porazil všechny a skončil na 3/4 achievementů (zbytek si nechávám na další hraní, nenašel jsem zdaleka všechen lore, neudělal dva ze tří vedlejších questů a čtyři ze zbylých achievementů jsou za dohrání NG+, NG++, NG+++ a NG++++).

Celkově mám ale ze hry lepší dojem než z většiny Souls-like z poslední doby typu Death’s Gambit, Fall of Light nebo Unworthy a pokud autoři ještě trochu zapracují na vyváženosti, tak by z toho nakonec mohla být výborná záležitost.