Vlak jsem v době vydání neznal a narazil na něj až po téměř dvaceti letech. Určitě se jedná o zajímavou variaci Hada, který mě vždy bavil, ale spíše na mobilech. S vyšší rychlostí a větší délkou už to ale tak zábavné nebylo a já často narážel do stěn nebo ocasu.

Stejné je to i u Vlaku, kdy každé kolo přináší vyšší obtížnost a s dlouhou soupravou je čím dál tím těžší kličkovat mezi překážkami. Je třeba se neukvapovat a zahýbat až v ten pravý čas, což při sekaném pohybu mašinky není úplně nejjednodušší.

Před těmi čtrnácti lety, kdy jsem Vlak hrál poprvé, jsem se dostal tak do půlky, a pak to zabalil, protože už jsem na to prostě neměl nervy. Letos jsem se ale díky nové Steam verzi, do níž v květnu dorazily také achievementy, odhodlal Vlak konečně pokořit a povedlo se. Dokonce jsem z šestnáctky achievementů získal hned třináct, včetně dokončení všech čtyř speciálních levelů. Za projetí levelů bez nárazu mám jen ten první a o další tři už se opravdu pokoušet nebudu.

Během původních padesáti levelů obtížnost neustále graduje, ale v té nové dvacítce mi přišlo, že je vše o něco jednodušší. Možná to bylo tím, že jsem to už měl v ruce, ale do půl sta jsem takový pocit neměl ani jednou. Určitě mi v některých kolech pomohla i možnost snížení rychlosti a věřím, že řada matadorů neměla problém celou hru naopak dokončit na ten nejvyšší stupeň.

Od Gemtree Software mám přece jen raději Mravence, které si sem tam pustím i na mobilu. Vlak je však také povedený počin, s nímž lze strávit řadu radostných chvil, ale i frustrujících momentů. Novou verzi mohu určitě doporučit a dokonce mne navnadila k tomu, že si možná někdy dám i jednovaječné dvojče Vlak do Becherovky.