Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Daniel Holman • ČR - kraj Karlovarský

Komentář

Přejít na komentáře

Mortyr 2: For Ever

  • PC 20
Na druhý díl Mortyra jsem se upřímně těšil. Na rozdíl od prvního dílu(recenze prvního dílu) zde už neotravovala žádná futuristická část hry a také mě nadchla demoverze, na které jsem trávil čas před léty. Ta ovšem obsahovala jeden z mála světlých momentů celé hry, a já se dočkal jen a jen zklamání.

Opět se ujímáte role Mortyra, který jde nyní po stopách tajné německé superzbrani ve Skandinávii. Větší hloubku v pointě hry nehledejte. Po většinu hry se postavíte sami proti stovkám nacistů. Občas se setkáte s parťákem, se kterým prohodíte pár vět, ale nijak vám v boji nepomůže, nebo zemře, jakmile se objeví. Takováto setkání se zde zobrazují většinou stejně ve formě cutscén, které se dvakrát nepovedli a jsou zbytečně zdlouhavé. Bohužel celou hru mě celá zápletka nudila a neměl jsem žádnou motivaci k postupu hrou. Nad vodou vše drží snad jen měnící se prostředí, kde navštívíte zasněžené lesy, zákopy, katakomby nebo samotnou nacistickou základnu. Dovolím si vypíchnout klášter, který má dost podobný vizuál z lokacemi z prvního dílu.

Nyní se dostáváme k největšímu problému hry, a tím je hratelnost. Stereotyp se dostaví po pár minutách hraní a přetrvává až do konce hry. Ze střelby jako takové nemáte žádný pocit, umělá inteligence nepřátel je na bodě mrazu a jejich nápadný respawn už jen doráží celkovou nedotaženost. Když jste od nepřítele vzdáleni desítky metrů, pálí po vás jak zběsilí. Když jste ovšem v jeho bezprostřední blízkosti, dělá mu problém vystřelit a rozhlíží se jako by o vás nevěděl.
Několik misí ve hře máte možnost projít Stealth způsobem, který ovšem také nefunguje a spíše otravuje, než aby se stal odreagováním od stereotypního střílení. A najdou se i takové mise, u kterých si nudou budete okousávat nehty nebo naštvaností trhat vlasy. To např. když máte čekat na kolony nepřátel na otevřeném poli, když se budete muset vláčet s extrémně pomalou drezínou, nebo se ,,zmocníte,, nacistické helikoptéry, která se nedá vůbec ovládat. Akce jako taková až na pár posledních momentů nemá žádný švih a v pouhých pár misích jí oživují celkem zábavné, přesto primitivní hádanky. Naleznete zde slušný arzenál zbraní, od pistole, přes samopaly, až po bazuku. Takovou protitankovou pušku jsem ovšem využil pouze na konci hry proti obrněncům.

Na technické stránce hry toho také moc pozitivního nenajdete. Grafická stránka hry je průměrná, dost jí sráží dolů krátká vykreslovaná vzdálenost, která bije do očí, nebo pády hry. Bugy jsou kapitola sama o sobě. Snad v žádné hře nebylo nikdy tak obtížné překročit práh, nebo tak jednoduché se zaseknout v podlaze nebo mezi dveřmi. Dokonce se mi v jedné misi stala příhoda, kdy byl můj parťák ukřižován nacisty na kříži. Poté se spustila cutscéna, kde mu hlavní hrdina vykope hrob a zakope ho. Po ukončení cutscény je ovšem stále mrtvola na kříži a hrob zakopán.
Ozvučení je na tom stejně. Celou hrou vás doprovází otřesný Soundtrack, který obsahuje na každou misi vždy jednu krátkou skladbu, která se stále opakuje. Ozvučení zbraní je průměrné.

Na druhého Mortyra jsem se dost těšil, ale přesto jsem neočekával žádnou pecku. Dočkal jsem se ovšem pouze obrovského zklamání. Ve hře se najde několik světlých momentů, které jsou ovšem zabaleny do technické nedotaženosti, extrémního stereotypu a nudné hratelnosti.

Pro: Prostředí, arzenál zbraní, odreagování ve formě hádanek

Proti: Hratelnost, stereotyp, umělá inteligence, respawn nepřátel, nefungující stealth, bugy, soundtrack, cutscény, absence motivace pro postup,

+11 +12 −1